25. března 2019 5:54 Lidovky.cz > Relax > Dobrá chuť

Vajíčkologie. Co obsahují vejce, která kupujeme a jak se zachází se slepicemi?

Vejce (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vejce (ilustrační foto) | foto: Shutterstock

Supermarkety se zavázaly, že do roku 2025 zmizí z jejich pultů vejce z klecových chovů. Důvodem je tlak ochránců zvířat, kteří už několik let poukazují na děsivé podmínky, v nichž nosnice musejí přežívat. Jaký je ale rozdíl mezi vejci z různých druhů chovů? Mají také jiné nutriční hodnoty? A jak zjistit, jaká vajíčka vlastně kupujeme?

Není to tak dávno, co byla vejce pranýřována za to, že jejich konzumace údajně zvyšuje „špatný“ cholesterol v krvi. Jen co se vědcům podařilo jejich pověst očistit s tím, že jeden dva kusy denně nečiní zdravému člověku sebemenší potíže, potýkají se vejce s dalším „škraloupem“. Tedy pouze ta, která mají na obale uvedenu číslici 3 – ta určuje, že pocházejí od slepic z klecových chovů. Takových je na našich pultech většina. „V ČR je asi osmdesát procent ustájovací kapacity v obohacených klecích. Zbytek má alternativní systém ustájení,“ potvrzuje Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie.

Konec doby klecové

Ochránci zvířat dlouhodobě poukazují na špatné podmínky, v nichž musejí nosnice žít, a hovoří o jejich týrání. „Život v přeplněné kleci působí značný stres a frustrované slepice si často vzájemně vyklovávají peří nebo si ho odírají o drátěné pletivo. Trpí tím, že jsou vyšlechtěny jednostranně ke snášce ohromného množství vajec – kolem tří set kusů za rok, což jejich organismus nadměrně vyčerpává. Jsou náchylné k nemocem a mnohé z nedostatku pohybu trpí osteoporózou. Nezřídka uhynou ještě před završením svého produkčního života, který trvá pouze po dobu jediného snáškového období, i když by slepice mohla přirozeně žít osm i více let,“ vyjmenovává Romana Šonková z mezinárodní organizace Compassion in World Farming (Soucit ve světovém zemědělství; CIWF). 

„Vadí mi ale i to, že klecové velkochovy produkují příliš mnoho živočišného odpadu, jsou náročné na zdroje krmiv, energie a vody, často jsou závislé na podávání antibiotik a dalších veterinárních přípravků. To vše má negativní dopady na životní prostředí, biodiverzitu, klimatickou změnu i lidské zdraví,“ dodává.

Organizace CIWF stojí spolu s dalšími za celoevropskou iniciativou Konec doby klecové, jež posbírala už půl milionu podpisů. Jejím cílem je ukončení používání všech typů klecí v chovech všech hospodářských zvířat. Odhaduje jej do roku 2030. „Jsme v půli cesty k vítězství. Pět set tisíc obyvatel Unie je přesvědčeno, že si hospodářská zvířata zaslouží lepší život než kruté věznění v klecích. Podaří-li se nám do letošního září nasbírat další půl milion podpisů, společně vybojujeme hospodářským zvířatům lepší budoucnost,“ uvedla Šonková.

Podobně hovoří koordinátor tuzemské iniciativy Slepice v nouzi Petr Dobrý. „Pokud klece odpovídají normám, legálně je vše v pořádku. Nicméně z pohledu živého tvora, kterého zavřeme do klece, v níž má prostor nepatrně větší než papír A4, stojí tam na drátech v hale plné zápachu, bez šance vidět trávu, slunce, to není nic jiného než pobyt v pekle. Neřešme proto normy napsané lidmi, ale snesitelné životní podmínky slepiček,“ zlobí se Dobrý. Iniciativa například vyzývá lidi k vykupování nepotřebných slepic z velkochovů.

Přenášení vajíček. Jak vznikl kartonový obal?

V tuzemsku je podle údajů Českého statistického úřadu v komerčním sektoru chováno téměř pět milionů nosnic, které za rok snesou 1,4 miliardy vajec. Jen o něco málo méně slepic se vyskytuje v domácích malochovech. „U nás je stále velmi vysoký podíl samozásobování vejci. Na to se často zapomíná, když opakovaně z médií zaznívá, že devadesát procent vajec, která lidi snědí, je z klecových chovů,“ připomíná Petr Vorlíček, tiskový mluvčí Státní veterinární správy.

Na obyvatele připadá zhruba 250 kusů vajec snězených za rok, více než 300 kusů ročně jsme naposledy snědli v roce 1998. V letech 1988 a 1990 to dokonce bylo o 40 kusů více. Tuzemská produkce zvládne pokrýt více než osmdesát procent spotřeby. Přibližně tři čtvrtě miliardy vajec k nám bylo loni dovezeno.

Z jakého chovu vejce pocházejí, se stejně jako zemi původu spotřebitel dozví z obalu (viz box na následující straně). Kromě klecových vajec jsou k dostání ta od nosnic v halách na podestýlce, ve volném výběhu nebo ekologickém zemědělství.

Podle Dlouhé z drůbežářské unie doznaly systémy ustájení slepic v posledních desetiletích řady změn. Vedla k nim jednak kritika konvenčních klecí, a také přijetí evropské směrnice v roce 2012, která stanovila zákaz chovu nosnic v takzvaných neobohacených klecích. Většina chovatelů ve východní Evropě se přiklonila k obohaceným klecovým systémům. Nutné úpravy ovšem české producenty vyšly na více než tři miliardy korun. 

„Se zavedením obohacených klecí se podmínky pro slepice určitě zlepšily. Oproti původním bateriovým klecím nosnice mají více prostoru a také vybavení klecí je bohatší, aby bylo možno lépe naplnit jejich fyziologické potřeby,“ uvádí Vorlíček s tím, že neexistuje objektivní hledisko, na jehož základě by bylo možné říci, že jedna vejce jsou lepší než druhá. Veterinárnímu dozoru navíc podle Vorlíčka nepřísluší, aby spotřebiteli dával najevo, který produkt je lepší a který horší. Zajímá se především o to, aby chov probíhal v souladu se zákonem, vejce byla zdravotně nezávadná a patřičně označená, aby měli lidé dostatek informací, na jejichž základě se mohou sami rozhodnout, co si koupí.

Realita versus očekávání

Pochybení shledává Státní veterinární správa spíše ve výjimečných případech. „V průběhu loňského léta u nás proběhla mimořádná kontrolní akce zaměřená na chovy nosnic v obohacených klecí. Bylo zjištěno, že v naprosté většině z nich jsou požadavky na welfare nosnic a biologickou bezpečnost chovu dodržovány v souladu s legislativou. Celkem bylo těchto chovů zkontrolováno sedmačtyřicet, závada byla zjištěna ve dvou z nich s tím, že se jednalo buď o dílčí porušení požadavků legislativy, tedy nedostatečné vybavení klecí, či o porušení zapříčiněné zřejmě nedostatečným proškolením zaměstnanců či jejich momentálním selháním. Obdobné výsledky bývají zjišťovány i v rámci běžného dozoru, který Státní veterinární správa na hospodářstvích s chovem více než 350 nosnic provádí minimálně jednou ročně,“ říká mluvčí veterinární správy.

Slepice odrané z peří až na kůži, namačkané v malých klecích, kde mohou stát...
Slepice odrané z peří až na kůži, namačkané v malých klecích, kde mohou stát...

Ochranářka Romana Šonková však ani s vylepšenými klecemi není spokojená. A jak říká, realita nesplnila očekávání. Ani v takzvaných obohacených klecích, které slibují větší prostor, hnízdo pro snášku vajec, místo pro popelení i hřadování a obrušovač drápů, si podle ochranářů slepice nežijí nijak výrazně lépe. „Klece bývají tak přeplněné, že si slepice mohou jen stěží roztáhnout a protřepat křídla. Hnízdo je bez podestýlky. Místo pro popelení a hrabání bývá prázdné, protože poskytnutí vhodného materiálu by způsobovalo v halách prašnost. Hřady jsou příliš nízko a jsou kluzké, tudíž neposkytují slepicím klidné místo k odpočinku a slepice na nich mohou být oklovávány jinými zespoda. Obrušovač drápů, pokud vůbec v kleci je, neslouží dostatečně svému účelu, a tak mohou mít slepice přerostlé drápy,“ zlobí se Šonková.

Petr Vorlíček ze Státní veterinární správy i Gabriela Dlouhá z drůbežářské unie podobná vyjádření na vrub jednoho konkrétního chovu považují za neobjektivní a účelová a naopak řada skutečností je zamlčena. „Například to, že některá kritéria i z pohledu welfare – například nižší míra vzájemného napadání, kanibalismu a úhynů v chovech – hovoří ve prospěch obohacených klecí oproti volným velkochovům,“ říká Vorlíček.

Dlouhá připomíná, že z hlediska bezpečnosti vychází podle řady studií nejlépe chov nosnic v obohacených klecích. Bakteriální kontaminace vajec je nejnižší. Stejně se vyjádřila i profesorka Jana Dostálová, odbornice na analýzu potravin a zbožíznalství z Vysoké školy chemickotechnologické v Praze. „Pokud slepice snese vejce v kleci, putuje hned dopravníkem pryč. Ve volném výběhu se vejce povalují, a jsou tak daleko více mikrobiálně znečištěna,“ řekla.

Volná a stresovaná

Chov na podestýlce, ve voliérách nebo ve výběhu spadá pod podlahové chovy. Ty sice podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie umožňují přirozený repertoár chování, ale stresová zátěž je větší. „Jde zejména o sociální stres, protože nosnice jsou chovány ve velkých skupinách, což je pro ně nepřirozené. Především je tu ale problém s horší bezpečností produkce, která je způsobena vyšší kontaminací,“ vysvětluje Dlouhá.

Bio vejce pocházejí od nosnic z ekologického chovu – volného výběhu. „Z hlediska složení se nijak významněji neliší. Mají ale vyšší podíl vnitřních vad, krevních a masových skvrn a špinavější skořápky. To představuje vyšší riziko mikrobiální kontaminace. Na druhou stranu jsou bio vejce bezpečnější z pohledu chemické kontaminace, neboť nosnice dostávají krmivo z ekologického zemědělství,“ dodává.

Kráječ na vajíčka

Vejce jsou výborným zdrojem kvalitních bílkovin a řady vitaminů a minerálů. Odpůrci klecových chovů argumentují tím, že způsob chovu se podepisuje také na chuti a barvě vajec. Nic se údajně nevyrovná těm z domácího nebo volného výběhu. To vyvracejí odborníci na výživu. „Z nutričního hlediska, tedy obsahem živin nejsou rozdíly mezi vejci bio kvality, od slepic z klecových chovů, volných výběhů či od slepic na podestýlce,“ uvádí Klára Coufalová, výživová poradkyně při Biomedicínské laboratoři UK FTVS.

Zvláštním případem jsou vejce slepic, kterým bylo podáváno obohacené krmivo. Na trhu tak lze najít vejce s přízviskem omega, selenová, cereální či fitness. „Omega vejce mají vyšší obsah omega-3 mastných kyselin a vhodnější poměr omega-3 vůči omega-6 mastným kyselinám, který je pro naše zdraví velmi důležitý. Pokud ale máme v jídelníčku ty správné tuky, nemusí být upřednostňování omega vajec nezbytné,“ vysvětluje Coufalová.

Selenová, nebo fitness?

Selenová vejce mohou obsahovat až trojnásobek běžného množství důležitého antioxidantu. Stejně bohatým zdrojem jsou ale i ořechy, mořské ryby, maso či obiloviny. Krmná směs nosnic cereálních vajec by měla obsahovat tři druhy zrnin, nejčastěji pšenici, kukuřici a ječmen. „Výsledkem je vyšší obsah xantofylů v žloutku, a tedy sytější žlutá barva,“ říká odbornice. Fitness vejce pak považuje především za marketingové označení.

Za posledních deset let se podle dat ČSÚ cena vajec zvýšila v průměru o více než deset korun. V roce 2009 jsme za krabičku deseti kusů zaplatili asi 26 korun, loni to už bylo 38,40 koruny.

V komerčním sektoru je chováno téměř pět milionů nosnic, které za rok snesou 1,4 miliardy vajec. Jen o něco málo míň slepic se vyskytuje v domácích malochovech. V ČR je stále velmi vysoký podíl samozásobování vejci. Na to se často zapomíná. 

 Řetězce navíc dodávají, že tato vejce tvoří v jejich nabídce jen doplňkový sortiment. Přestože jim to legislativa nenařizuje, prakticky všechny supermarkety se zavázaly do roku 2025 ze svých pultů odstranit vejce z klecových chovů. E-shop s potravinami Rohlík. cz tak chce učinit dokonce ještě letos. „Společně s dodavateli řešíme, jak zajistit tak velké dodávky vajec, aniž by docházelo k výpadkům. Už nyní je jasné, že úprava chovu bude vyžadovat přidané náklady, které se mohou propsat i do koncové ceny pro zákazníka. Zatím se nám potvrzuje spíše to, že si Češi vejce vybírají podle ceny, nikoliv podle chovu,“ říká Rita Gabrielová z oddělení externí komunikace sítě Globus. Dodává, že společnost k ukončení prodeje vajec z klecových chovů přistoupila po odhalení podmínek, ve kterých žijí nosnice. „Všem bylo jasné, že podobná praxe musí skončit.“

Podobné je to i v Kauflandu. „Trend pozastavení prodeje klecových vajec je patrný nejen u nás, ale i v dalších evropských zemích, například v Německu, Belgii, Nizozemsku či skandinávských zemích. Zatím ale u českých zákazníků změnu chování nepozorujeme. Stále nejvýrazněji reagují na cenu za balení,“ uvádí Renata Maierlová z řetězce.

EVA PODROUŽEK FRYŠAROVÁ, spolupracovnice LN

Už zase vši? Zkuste česnek a tea tree olejíček
Už zase vši? Zkuste česnek a tea tree olejíček

Vši představují věčný problém ve školách a školkách. Objevují se s železnou pravidelností a zbavit se jich není snadné. Odborníci se shodují v tom, že nejdůležitější je prevence. Jak se úspěšně těm malým potvůrkám vyhnout a co dělat, když se objeví?

Najdete na Lidovky.cz