‚Hejtit Gretu je snadné. Naším úspěchem je vznik Uhelné komise,‘ říká iniciátor studentských stávek za klima |
Evropská unie jako celek směřuje k dosažení environmentálních cílů, které si do roku 2020 stanovila. Zpráva Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) konstatuje, že ze tří zamýšlených ideálů jsou země na dobré cestě ke splnění dvou – snížení emisí skleníkových plynů a využívání obnovitelných zdrojů. Třetímu pilíři, tedy snížení spotřeby energie, se státům Unie dostát pravděpodobně nepodaří. Tři body schválily členské státy v roce 2007. Každá země si vyjednala vlastní hodnoty v různých oblastech podle svých možností.
  |
Evropské státy si určily, že do konce dekády v průměru sníží o 20 % produkci skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990. To se zatím daří, v roce 2019 byl zaznamenán pokles o 24 %. Česko společně s dalšími dvanácti zeměmi, jako jsou Německo, Polsko či Belgie, svých individuálních cílů pravděpodobně nedosáhne.
Druhým bodem je přechod na obnovitelné zdroje energie. S koncem roku 2020 má být jejich podíl 20 %. Toho země Starého kontinentu téměř dostály, průměr minulý rok činil 19,4 % a za poslední dekádu se podíl zelených zdrojů téměř zdvojnásobil. Česko v této oblasti vlastní záměr naplnilo. Největší rezervy zpráva shledává v dosažení avizovaných 10 % zelených zdrojů v sektoru dopravy.
EEA vyzývá státy EU ke snižování spotřeby energie. Podle analýzy ale pouze devět ze sedmadvaceti zemí jde tímto směrem. „Všechny členské státy se musí nadále snažit uskutečňovat vlastní strategii, aby dosáhly dalších cílů,“ píše Evropská agentura.
Evropské špičky dále poznamenávají, že i přes pozitivní zprávy mají státy před sebou náročnější úkoly, k nimž se zavázaly do roku 2030, potažmo 2050. Produkce skleníkových plynů má být pro celou EU na konci příští dekády snížena o 60 % oproti roku 1990, v roce 2050 pak má být EU uhlíkově neutrální.
Celosvětový trend
Výzkumníci ze společnosti Climate Action Tracker (CAT) sledují, že svět spěje k udržitelnému rozvoji, informuje britská BBC. Své pozitivní predikce odůvodňují již dosaženými kroky a posledními sliby světových lídrů.
Nově zvolený šéf Bílého domu Joe Biden oznámil směřování země k uhlíkové neutralitě do roku 2050, jeho čínský protějšek Si Ťin-pching zamýšlí dosáhnout téhož cíle do roku 2060. K podobným činům se dále uvolily Japonsko, Jižní Korea, Kanada či státy severní Afriky. „Okolo 50 % celosvětových emisí je produkováno největšími zeměmi, které se nyní zavázaly k uhlíkové neutralitě do poloviny století,“ poznamenává Bill Hare analytik CAT.
Vědecká výzkumná společnost CAT dlouhodobý vývoj mapuje. V roce 2009 přišla se zprávou, která ukazovala, že při tehdejším světovém trendu dojde ke globálnímu oteplení o 3,5 stupňů Celsia do roku 2100. To by podle odborníků způsobilo fatální přírodní katastrofy. Státy se tehdy rozhodly pokusit se nepříznivé budoucnosti předejít, a proto v roce 2015 uzavřely Pařížskou klimatickou dohodu. Od té doby je pokrok znatelný.
Nynější oteplování nemá v posledních 2000 letech obdoby |
Mocnosti začaly pomalu přecházet k udržitelným ekonomickým modelům. Analýza CAT ukázala, že v záři jsme směřovali k oteplení o 2,7 °C na konci století. Nyní se však odhaduje optimističtější scénář - změna o 2,1 °C při dodržení toho, co političtí lídři slibují. V takovém případě bychom měli téměř dostát udržitelné horní hranici oteplení planety o 2 stupně.
Analytici nicméně poznamenávají, že nás čeká dlouhá cesta a zatím jsme daleko od toho, abychom dodrželi sliby na rok 2030. Ekologové často upozorňují, že důležitější než vize na dekády dopředu jsou konkrétní aktuální kroky. „Dlouhodobé cíle jsou snazší, protože jsou vzdálené. Krátkodobé kroky se však dějí právě teď a mají přímý vliv na občany a na voliče. To je důvod, proč jsou složitější,“ dodal výzkumník CAT pro BBC.
Mimo to existují garnitury států, které podobné snahy naprosto odmítají. Bill Hare jmenoval Saúdskou Arábii, Brazílii, Rusko či Austrálii.
