Slovenský ministr zahraničí Miroslav Lajčák se letos v září stal prezidentem Valného shromáždění OSN. Slovensko se hlásí k evropskému jádru, k Německu a Francii a vyhlašuje se za ostrov eurooptimismu mezi novými členskými zeměmi EU. Slovensku se také podařilo dobře uchopit téma dvojí kvality potravin, uspořádat k tomu summit a tím se zviditelnit. Že to Čechům proklouzlo mezi prsty, je vcelku jasné, když se náš ministr zahraničí místo své práce soustředil na předvolební kampaň.
Leč zpátky k euroskupině. Jací jsou další kandidáti? Hans J. Schelling, rakouský ministr financí za lidovce, Pierre Gramegna, lucemburský ministr financí, a Bruno Le Maire z Francie. Argument, který favorizuje Kažimíra, zastupujícího stranu Smer, je ten, že by post měl zastávat někdo ze socialistické frakce, protože lidovci vedou Evropskou komisi, Evropskou radu i Evropský parlament. Jediný další socialista v euroskupině je portugalský ministr financí Mário Centeno, který ovšem nekandiduje. Slováci jsou navíc na rozdíl od Portugalska v euroskupině premianti: ekonomika roste, kritéria Paktu stability a růstu se plní.
Slovensko ale jistě nereprezentuje stát, který bude zdůrazňovat nějakou velkou solidaritu vůči zemím na jihu eurozóny. Jeho postoj se bude blížit německému s důrazem na to, že sociální dávky v zemích na jihu eurozóny jsou leckdy větší než slovenská minimální mzda. Slovenský dělník se s řeckým důchodcem solidarizovat nebude.
...
Německá kancléřka Angela Merkelová stanovila 16. listopad jako den uzavěrky koaličních rozhovorů a zkritizovala řeči o nových volbách. Zdůraznila zodpovědnost stran dosáhnout dohody. Slyšeli jsme někoho takhle mluvit u nás? Že strany mají po volbách zodpovědnost dosáhnout dohody?
FDP i Zelení vyjádřili ochotu k určitým kompromisům, Zelení budou například souhlasit s postupným opouštěním dieselových technologií. FDP ustoupí s tím, že už se nebude rozpouštět záchranný val ESM, žádný průlom do větší solidarity s jihem eurozóny ale – jako v Kažimírově případě – nečekejme ani zde.
...
Skandál Paradise Papers prozrazuje leccos o daňové politice Irska. Celá kauza také vysvětluje, jak je možné, že se irský HDP v roce 2015 zvýšil o 26 procent. Firma Apple a další nadnárodní korporace totiž do Irska přesunuly intelektuální vlastnická práva. Tím se ve statistikách zvýšily kapitálové investice. Irský statistický úřad se musel začít soustředit na měření HNP, což poskytlo vhodnější obraz k měření ekonomické aktivity malé otevřené ekonomiky v 21. století.
Celá kauza je dobře vysvětlena na serveru BBC.
Poté, co Irsko v roce 2014 zavřelo díry v zákonech, které firmám umožňovaly de facto nemít žádný daňový domicil, schválilo Irsko nové pobídky pro zahraniční korporace. Intelektuální vlastnictví bylo možné odečíst z daní. Apple převedl dvě svoje pobočky z Irska na ostrov Jersey, kde je nulová daň ze zisku. Jedna pobočka Applu ale v Irsku zůstala a koupila pak intelektuální vlastnictví od firmy v Jersey. Irská firma následně dostala obrovskou daňovou slevu na patnáct let, zatímco pobočka v Jersey zaplatila nulovou daň z prodeje. V irských národních účtech se zvýšila nehmotná aktiva o 250 miliard eur.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institu pro politiku a společnost.
