5. února 2018 11:24, aktualizováno 6. 2 11:49 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Neexistující pseudokoncentrák, míní Rozner o Letech. Míří na něj trestní oznámení

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
Poslanec a člen předsednictva SPD Miloslav Rozner. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Poslanec a člen předsednictva SPD Miloslav Rozner. | foto: ČTK

PRAHA Židovská obec se stejně jako Muzeum romské kultury a sdružení Konexe ohradila proti slovům Tomia Okamury o bývalém koncentračním táboru pro Romy v Letech. Předseda SPD předminulý týden v rozhovoru pro DVTV uvedl, že objekt nebyl oplocen, nikdo jej nehlídal a lidé v něm měli volný pohyb. Za část svého výrok se později omluvil. Už v prosinci hovořil poslanec SPD Miroslav Rozner o táboře v Letech jako o „neexistujícím pseudokoncentráku“, míří na něj několik trestních oznámení.

„Židovská obec v Praze odsuzuje výroky předsedy SPD Tomia Okamury, které zazněly dne 27. ledna 2018 v rozhovoru s Danielou Drtinovou pro DVTV,“ napsala obec v prohlášení. Od Okamury požaduje veřejnou omluvu obětem nacistické perzekuce a genocidy za pošlapávání jejich památky.

„Stejně tak vyzývá k omluvě také historikům a dalším odborníkům, kteří se tímto tématem zabývají, za lživé překrucování informací o koncentračním táboře v Letech u Písku,“ stojí dále ve vyjádření.

Zleva předseda hnutí SPD Tomio Okamura, francouzská pravicově-nacionalistická politička Marine Le Penová a předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders.
Tomio Okamura a Radim Fiala na jednání v Lánech.

Židovská obec se tak připojila k Muzeu romské kultury, jež od lídra hnutí SPD rovněž žádá omluvu, a k česko-romskému sdružení Konexe, které na Okamuru koncem minulého týdne podalo trestní oznámení.

„Neexistující pseudokoncentrák“

Miroslav Rozner v médiích

Miroslav Rozner (SPD) se dostal do povědomí veřejnosti poprvé ještě před loňskými parlamentními volbami, když v televizní debatě zastupoval SPD jako expert na kulturu. Rozner byl nervózní, místy koktal, nedával pozor nebo předčítal program hnutí z papíru. Později na sebe upozornil svou odpovědí pro MF DNES týkající se dotazu na povolební strategii. ,,Nechci se do toho zabrušovat, abych se pak z toho nemusel zase vybrušovat a neřekl něco špatně. Já nechci nic ovlivňovat a čekám, co Tomio pro nás vyjedná,“ reagoval současný šéf sněmovní komise dohlížející na NBÚ.

K táboru v Letech se na prosincovém sjezdu SPD vyjádřil také poslanec Miroslav Rozner. O zvukovém záznamu s doslovným přepisem jeho slov z neveřejného jednání v neděli informoval pořad 168 hodin České televize.

„Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ uvedl Rozner podle zveřejněné nahrávky.

Právě bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) byl jedním z klíčových mužů předchozí vlády, která odkup vepřína stojícího na místě někdejšího koncentračního tábora vyjednala. Stát společnosti AGPI, jež objekt provozovala, nakonec zaplatil 450 milionů korun.

Miroslava Roznera a jeho slova vzápětí zkritizovala řada politiků i historiků. Mladí sociální demokraté a aktivista Martin Uhlíř z občanského hnutí Politika a svědomí na něj dle svých slov již podali trestní oznámení za popírání holocaustu.

„Mohu potvrdit, že se pražská policie trestním oznámením, podaným v souvislosti s výroky konkrétních osob vztahujících se ke koncentračnímu táboru v Letech v nedělním pořadu ČT 168 hodin, zabývá,“ potvrdila serveru Lidovky.cz Andrea Zoulová, pražská policejní mluvčí.

05.února 2018 v 10:54, příspěvek archivován: 05.února 2018 v 11:24

Pane poslanče Roznere, tohle je jen část lidí, kteří zemřeli v Letech. Podle vás zřejmě pseudolidí, že?
Kristýna Marie Benešová, 25. 10. 1942, Antonín Čanda, 31. 5. 1934, Stanislav Čanda, 14. 3. 1940, Anna Čandová, 19. 7. 1936, Františka Čandová, 3. 4. 1938, Jana Antonie Čandová, 6. 3. 1942, František Čermák, 29. 5. 1929, Karel Čermák, 18. 6. 1931, Jan Marion Čermák-Růžička, 15. 5. 1938, Kristýna Čermáková, 20. 12. 1942, Marie Čermáková, 26. 12. 1874, Jan Černý, 11. 8. 1941, ...Josef Daniel, 5. 5. 1942, Anna Danielová, 28. 6. 1942, Božena Danielová, 15. 2. 1917, Jaroslava Flachsová, 7. 3. 1942, Marie Flachsová, 24. 11. 1939, František Florián, 1940, Jan Hauer, 29. 1. 1934, Stanislav Hauer, 26. 5. 1940, Anna Hermannová, 10. 10. 1941, Ludmila Hermannová, 11. 11. 1942, Jaroslav Hoffinger, 12. 12. 1937, Barbora Hoffingerová, 3. 3. 1939, Cyril Horvát, 12. 1. 1896, Antonie Hospodářská, 29. 5. 1930, Jana Hospodářská, 4. 2. 1933, Marie Hospodářská, 8. 4. 1942, Marie Anna Hospodářská, 11. 6. 1938, Zdeňka Hospodářská, 8. 3. 1935, Josef Hospodářský, 28. 5. 1940, Josef Chadraba, 2. 2. 1941, Anežka Chadrabová, 27. 5. 1895, Anežka Chadrabová, 5. 2. 1928, Antonie Chadrabová, 9. 2. 1938, Blažena Chadrabová, 11. 2. 1933, Emílie Chadrabová, 10. 3. 1942, Marie Chadrabová, 10. 1. 1931, František Janeček, 2. 8. 1940, Hypolit Janeček, 12. 8. 1942, Jan Janeček, 1. 2. 1934, Josef Janeček, 20. 1. 1940, Josef Janeček, 15. 6. 1940, Karel Janeček, 11. 11. 1939, Albína Janečková, 16. 12. 1942, Anežka Janečková, 10. 8. 1937, Anna Janečková, 13. 11. 1904, Anna Janečková, 23. 7. 1909, Anna Janečková, 30. 4. 1932, Emílie Janečková, 6. 1. 1936, Jiřina Janečková, 30. 12. 1933, Marcela Janečková, 16. 1. 1943, Silvestra Janečková, 31. 12. 1942, Žofie Janečková, 29. 4. 1942, Marie Janošovská, 14. 2. 1905, Václav Janošovský, 4. 12. 1941, Vlastimil Jirouš, 11. 2. 1935, Josefa Jiroušová, 20. 2. 1940, Ludmila Jiroušová, 28. 3. 1937, Bohuslav Kloc, 21. 7. 1937, Jan Alois Kloc, 1. 4. 1935, Jindřich Kloc, 26. 4. 1942, Růžena Klocová, 20. 5. 1904, Jaroslav Kovář, 18. 7. 1941, Anna Kovářová, 10. 2. 1939, Marie Kovářová, 9. 5. 1934, Jana Krylová, 25. 4. 1888, Vilém Lagryn, 29. 1. 1887, Anna Lagrynová, 18. 1. 1884, Františka Malíková, 24. 1. 1942, Marie Malíková, 7. 10. 1940, Jana Melková, 4. 8. 1924, Antonín Paffner, 2. 3. 1940, Antonín Paffner, 25. 7. 1939, Marie Paffnerová, 20. 1. 1935, Antonie Petružilková, 5. 11. 1941, Vincenc Petržílka, 22. 11. 1932, Anastázie Petržílková, 10. 9. 1934, Barbora Petržílková, 8. 2. 1898, Josefa Petržílková, 30. 7. 1936, Marie Petržílková, 1938, Berta Štěpánka Pflegrová, 2. 9. 1942, Antonín Procházka, 26. 1. 1936, František Procházka, 27. 6. 1908, František Procházka, 20. 2. 1929, Zdeněk Procházka, 15. 10. 1941, Jaroslav Procházka-Čermák, 9. 8. 1937, Vincenc Procházka-Čermák, 28. 6. 1939, Antonie Procházková, 26. 3. 1924, Karolína Procházková, 6. 5. 1938, Marie Procházková, 23. 1. 1931, František Richter, 27. 9. 1882, Jan Richter, 19. 3. 1924, Anna Richtrová, 1863, Anna Richtrová, 24. 11. 1911, Františka Richtrová, 1. 1. 1909.

Neexistující kniha jako zdroj

Tomio Okamura před více než týdnem v rozhovoru pro DVTV uvedl, že tábor v Letech nebyl oplocený a lidé se v něm mohli volně pohybovat. Jako zdroj uvedl údajnou knihu Akademie věd s názvem „Tábor Lety, fakta a mýty“, taková kniha ovšem podle Muzea romské kultury neexistuje.

Předseda protiimigračního hnutí se posléze za svůj výrok částečně omluvil. „Omlouvám se za moje nepřesné vyjádření k oplocení tábora v Letech u Písku - podle historiků oplocení tábora bylo dřevěné, místy laťkovým plotem, v plotě byly sice díry, ale pravda, byl tam, i když ho po většinu historie nikdo nehlídal,“ uvedl. Ve videu na svém facebookovém profilu řekl, že „dozorci dostali zbraně a začali tábor skutečně hlídat“ až po únoru 1943 kvůli útěkům nakažených tyfem.

Vepřín v Letech u Písku.
Vepřín v Letech u Písku.

Okamura se odvolává na historika Jana Rataje, jenž na svém webu zveřejnil text Odborně o vězeňském pracovně sběrném táboru v Letech. V něm píše, že zařízení nebylo koncentračním táborem a vězeňský režim a organizace „byly nesrovnatelně volnější“ než v Dachau či Buchenwaldu. Dál uvádí, že „místo politického využívání mýtu o romském holokaustu v pracovním vězeňském táboře v Letech“ by peníze měly směřovat do opatření proti „propadu velké části cikánského obyvatelstva“.

Podle serveru Romea.cz Ratajovy argumenty už před časem vyvrátil historik Muzea romské kultury Roman Slačka. Ten uvedl, že internace Romů v táboře byla přípravou na nacistické „konečné řešení cikánské otázky“. Protektorátní dozorci vězně často bili a týrali, kvůli špatným hygienickým podmínkám a nevyhovující stravě řada Romů zemřela, další skončili v Osvětimi, cituje Slačku Romea.cz.

Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

rsaRobert Sattler, ČTK




Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!