Já mu vděčím
Ukázal přesněji, co je nejen komunismus, ale také, jak rusko zachází se svými slouhy. Co je přirozené u skotu, že jeden den dostane žlab a druhý řezníka, aplikováno na lidi , je barbarství asie v její nejpokleslejší formě. Kdyby mu dali na volby, sázím kafe, (piju i v postu), že by vyhrál. Svou roli sehrál obstojně, podobně jako komunisté s lidskou tváří ´68, ač někteří byli odškodněni až po ´89. Tvář strany co spolku hlupáků jednak upoutala pozornost, jednak ji odvedla od podstatnějšího. Nešlo přece o stranu, malou ani velkou, ale o rusko, rusko, rusko, ve všech formách. Iluze vítězství uspala pud sebezáchovy. Lež o vyhrané revoluci navodila nejen ekonomický debakl (i selské konzumní pohodlné Rakousko je pořád lepší) , ale kulturu kmotrů. Znovu je budova vlády nacpána poradci, kterým by soudný člověk nesvěřil věnčit psa. Televizní lid vidí kulisu, do software ani náhodou. Občas vypadne kriminální delikt, ale celek uniká. Lid řeší abstinenci v parlamentě, církevní majetek, fotbal formou stadionu za státní. Když už je to neúnosné, vymění se kulisy. Štěpán tedy trochu jako Slánský, dojem "padni komu padni", dojem mylný.