Nesypu na větší hromadu,
sypu o krok dopředu, a to je rozdíl. Tam by totiž tímto vývojem mohla být hromádka tristně malá, myšleno tím demokratické svobody (jakkoliv zneužívané, tuto výtku nerad, ale beru). Snažím se vyprovokovat čtenářstvo k projekci této linie, kdy mají pré (silnou až nekritickou veřejnou podporu) trestněprávní orgány. A ještě si u toho veřejnost pošmakuje, že se jim nikdo nesmí postavit do cesty, že se "nesmí nikde zastavit". Tak si zkusme představit, kam až by to mohlo vést - a těm starším naskakuje husí kůže. Vše proto musí mít své hranice a způsoby, jak je udržet. Musí být citlivě a přesně stanoveno, co je politika, před čím se trestněprávní orgány musí naprosto bezpodmínečně zastavit. Ten výměr "politiky" by měl být malý, ale musí být - když totiž žádný nebude, tak nám tu povládne junta.Většina nápravné práce musí být provedena ve veřejném prostoru, tedy politicky. Ale lidé musí jít taky trochu do sebe, a tam začít. Nechtějí-li od politiků, ale zneužívali protekce, měli by se tak sami chovat též a v tomto duchu vychovávat své děti, aby ten malý pokrok, kterého -jak věřím- se nám přece jen podaří dosáhnout, hned nerozfrcaly, ale naopak pokračovaly v tomto duchu. Vždyť ti budoucí politici budou právě z nich! A kde se to mají naučit?Co se týče způsobu, jak si udělat pořádek politicky již nyní, nepřestanu opakovat svou podporu Zemanovu preferovanému volebnímu systému, zvaného "panašovací", který je používán v komunálních volbách. Maximum většinových prvků v poměrném systému: křížkování napříč kandidátkami. Každá strana dostane tolik hlasů, kolik jich přitáhnou konkrétní osobnosti na její kandidátce. Volí se konkrétní lidé, nemusí (samozřejmě, také může) se volit pouze celá kandidátka, jak ji ve své nekonečné moudrosti sestavil ten který stranický sekretariát.A způsob, jak odvolat poslance či senátora - proč ne, ale opatrně. Buďto totiž chceme člena parlamentu, který bude mechanicky tlumočit stanovisko, o němž se domnívá, že ho zastává většina jeho voličů (aby nebyl odvolán), anebo chceme člena parlamentu, který je osobností, s jehož hlasováním nemusí být vždy většina spokojena, ale může se ta většina také mýlit, v případě, že ten poslanec či senátor vidí dál - a lid by přitom byl v pokušení ho odvolat, a za čas by toho třeba litoval ....