V současnosti se tak trochu opakuje historie. Soud Ratha za korupci při organizaci veřejných zakázek ve Středočeském kraji už jednou na návrh státního zástupce Jiráta svobody zbavil, v létě 2015 mu nepravomocně vyměřil 8,5 let vězení. Po verdiktu se pro Lidovky.cz žalobce Jirát rozmluvil o svých dojmech z případu. Přidal i několik podrobností, které se před soudem neprojednávaly (rozhovor zde).
Rath by měl jít do vězení až na 9 let, navrhl státní zástupce. Měl by mu i propadnout majetek |
„Neříkám, že má někde ukryto zrovna tolik. Ale tipuju to určitě na stovky milionů korun,“ vyčíslil tehdy žalobce, jaký finanční polštář si Rath údajně připravil mimo dohled policie. Podle něj se bývalý hejtman v případě pravomocného rozsudku nedostaví k bráně věznice, místo toho prý před českou justicí prchne za hranice. Rath jeho slova nenechal bez odezvy, podal na něj žalobu. A dnes tehdejší Jirátova slova používá jako argument proti němu.
Exhejtman a bývalý ministr zdravotnictví se však snaží zachytit pověstného stébla, jeho podnět nebude mít prakticky žádný vliv. Zmíněný civilní spor s Jirátem totiž prohrál, Obvodní soud pro Prahu 1 se loni v listopadu postavil na stranu státního zástupce. Svým vyjádřením podle rozsudku jen naplnil roli žalobce, mezi jehož povinnosti patří informovat veřejnost o průběhu trestního řízení.
O exces nešlo, Jirát jen plnil úlohu žalobce
„Je zřejmé, že žalovaný není nositelem pasivní legitimace ve sporu a jeho jednání, pokud bylo učiněno v bezprostřední souvislosti s výkonem jeho funkce, musí být přičítáno České republice,“ stojí mimo jiné v rozsudku soudkyně Jany Jurečkové, jejž má server Lidovky.cz k dispozici. Jinými slovy za daných okolností neměl Rath namířit žalobu na Jiráta, ale na Krajské státní zastupitelství v Praze, kde žalobce působí.
Podle soudu by bylo možné Jiráta zažalovat jen v případě, kdyby jeho výroky byly natolik za čárou, že by za ně už státní zastupitelství nemohlo nést odpovědnost. Tím se však podle soudkyně neprovinil. „O exces jde typicky v případech, kdy škůdce sledoval výlučně uspokojování svých osobních zájmů či potřeb, popřípadě zájmů třetích osob,“ uvedla soudkyně příklad, kdy bylo naopak možné Jiráta úspěšně popotahovat.
Z rozsudku také vyplývá, že při svých tvrzeních o ukrytých stamilionech vycházel ze zajištěných důkazů vyplývajících ze spisu kauzy sedmi milionů v krabici od vína. Během sporu s Rathem se Jirát vyjádřil, že za pravdivostí svých tvrzení si stojí. Bývalý výrazný politik ČSSD je naopak popsal jako mimořádně hrubý zásah do svých osobnostních práv, které navíc vystavily nebezpečí jeho rodinu.
„Uveřejnění nepravdivé informace žalovaným o majetkových poměrech žalobce může vést osoby z kriminálního prostředí a být pro ně impulzem a návodem ke kriminální činnosti, ohrožující zdraví a život žalobce a jeho blízkých,“ píše se v rozsudku o tom, čím ve sporu argumentoval Rath. Loňským rozsudkem civilní pře obou mužů nekončí, exhejtman se totiž odvolal.
‚Ať někdo vystoupí z té absolutní loajality‘
Pravomocně uzavře jejich svár Městský soud v Praze, jenž podle informací serveru Lidovky.cz obdržel spis k věci minulý týden. Jednání je naplánované na 26. dubna. „Bylo by správné, aby někdo z justiční soustavy vystoupil z té absolutní loajality, kterou k sobě cítí, a řekl, že státní zástupce by měl komentovat jen věci, které se týkají jeho kauzy. A nikolivěk říkat spekulace, smyšlenky nebo úplné výmysly,“ sdělil Rath už dříve pro Lidovky.cz, co čeká od odvolacího řízení.
Sedm milionů v krabiciDavida Ratha jako hejtmana Středočeského kraje zadržela policie 14. května 2012 se sedmi miliony korun v krabici od vína, v Rudné u Prahy, když odcházel od Kateřiny Pancové a Petra Kotta. Následně ho obvinila ze čtyř trestných činů včetně přijetí úplatku či poškození finančních zájmů Evropské unie. |
Jeho korupční kauza vypukla v květnu 2012, kdy ho policie zadržela se sedmi miliony korun v krabici od vína. Podle interpretace kriminalistů a žalobce šlo o úplatek za manipulace tendrů ve Středočeském kraji v čele se zakázkou na rekonstrukci zámku Buštěhrad. V případu vedle Ratha figuruje dalších deset lidí včetně manažerů několika firem, nejznámějšími aktéry kromě exhejtmana je bývalá ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Pancová a její muž Petr Kott.
Krajský soud v Praze zmíněný případ vyřídil už téměř před třemi lety, ale po odvolání Vrchní soud v Praze na podzim 2016 vyhodnotil klíčové důkazy, zajištěné odposlechy, jako nezákonné. Poznatky získané operativní technikou však po zásahu ministra spravedlnosti Roberta Pelikána vrátil na stůl loni v červnu Nejvyšší soud, pražská krajská instance tak případ dostala k rozřešení znovu. Líčení je pomalu u konce, v příštích dnech se očekává Rathova závěrečná řeč a rozsudek by měl zaznít nejpozději v první půli dubna.