V případu figuruje dalších osm obžalovaných z řad manažerů stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. Rath, jemuž hrozí až 12 let vězení, vinu dlouhodobě odmítá. Závěrečné řeči budou pokračovat i v příštích dnech.
Žalobce navrhl pro exhejtmana Ratha 8 až 9 let vězení a propadnutí majetku |
Krajský soud v Praze v roce 2015 uložil Rathovi 8,5 roku vězení a přísné tresty vyměřil i většině dalších obžalovaných. Původní verdikt v roce 2016 zrušil vrchní soud kvůli použitým odposlechům. Loni se případ dostal k Nejvyššímu soudu, který naopak rozhodl o tom, že odposlechy lze použít jako důkaz. Případ se tak dostal zpátky k soudu, který původně vynesl odsuzující rozsudek.
  |
Jirát uvedl, že by v obžalobě nic neměnil. Proti předchozím návrhům v závěrečné řeči se jeho představy o trestech pro 11 obžalovaných příliš nezměnily. U osmi obžalovaných zvolil stejné tresty jako dříve, a to od pěti do devíti let vězení. Výjimkou byl manažer zdravotnické firmy Jan Hájek, kterému místo nepodmíněného trestu navrhl podmínku.
Rath je přesvědčen o tom, že bude znovu odsouzen
Status spolupracující obviněné Jirát opět přiznal podnikatelce Ivaně Salačové, která dříve dostala podmínku a v úterý jí byl tento trest navržen znovu. Salačová se k uplácení přiznala a svědčila proti ostatním. Podmíněný trest stejně jako minule Jirát navrhl manažerovi stavební firmy Václavu Kovandovi.
Rath je přesvědčen o tom, že bude znovu odsouzen. V reakci na závěrečnou řeč státního zástupce prohlásil, že kdyby existoval trest smrti nebo trest doživotní práce v jáchymovských dolech, tak mu ho Jirát také navrhne. Jeho advokát Roman Jelínek je přesvědčen o tom, že by měl být zproštěn obžaloby. Tvrdí, že Rath nepřijímal úplatky. Dle něj se neprokázalo ani to, že by věděl o manipulování krajských veřejných zakázek nebo že by je sám ovlivňoval. Právník zpochybnil také roli Salačové, která podle něj vypovídala proti ostatním jako „naučený student“.
Policie obžalované pozatýkala v květnu 2012. Soudy se kauzou zabývají od roku 2013. Podle Jiráta z vyšetřování a soudního procesu jednoznačně vyplynulo, že Rath, Kottovi a Lucia Novanská, jejíž firma podle spisu organizovala některé zmanipulované zakázky, nastavili systém na ovlivňování tendrů. Systém podle Jiráta fungoval tak, že Kottovi přizpůsobovali veřejné zakázky za Rathova vědomí i aktivní podpory „velkým hráčům“, kdy jednoho z těchto soutěžitelů za úplatek zvýhodnili, zatímco ostatní mu záměrně dělali „křoví“.
Zmanipulované zakázky se podle spisu týkají rekonstrukce zámku Buštěhrad na Kladensku, budovy gymnázia v Hostivici, nákupu vybavení do kladenského domova pro seniory nebo kolínské, mladoboleslavské či kladenské nemocnice. Za zajištění vítězství v tendru pak brali úplatky, o které se podle obžaloby Kottovi s Rathem dělili. Peníze na úplatky podle Jiráta pocházely z toho, že závěrečné ceny za jednotlivé zakázky byly uměle navýšeny. Rath a Kottovi chtěli podle obžaloby za ovlivnění zakázek úplatky přes 48 milionů korun. Převzít podle spisu stihli 38 milionů, pak je zatkla policie.
