Pompeo nyní podle agentury Reuters o ruském počínání hovořil jako o pokračujícím úsilí zasáhnout do hlasování. Ruské zásahy neupřesnil, stejně tak neuvedl žádné podrobnosti o amerických protiopatřeních. Řekl jen, že v této oblasti čeká Ameriku ještě mnoho práce, neboť Spojené státy dosud nebyly schopné vytvořit systém, který by od vměšování účinně odrazoval.
Pompeo před kongresmany vedle Ruska hovořil i o KLDR, s jejímž vůdcem Kim Čong-unem se americký prezident Donald Trump 12. června v Singapuru sejde k historickému jednání. Ministr zahraničí zopakoval dřívější Trumpovo prohlášení, že summit zdvořile opustí, pokud debata o jaderném odzbrojení KLDR povede špatným směrem.
„Špatná dohoda není na pořadu dne,“ řekl Pompeo. „Američané na nás spoléhají, že to učiníme správně. Pokud nebude skutečná dohoda, s úctou odejdeme,“ dodal.
Pompeo rovněž upozornil, že Amerika nijak Pchjongjangu neustoupí, dokud nebudou podniknuty hodnověrné kroky k naprostému, průkaznému a nezvratnému jadernému odzbrojení.
Konání summitu provázejí pochybnosti, neboť KLDR již opakovaně kvůli americko-jihokorejským manévrům a tlaku USA na severokorejské jaderné odzbrojení varovala, že schůzku může odřeknout. Pompeo nicméně doufá, že se jednání uskuteční.
Podrobnosti o formální podobě summitu známé nejsou. Pompeo pouze sdělil, že rozhovory povede Trump, odmítl ale upřesnit, kolik lidí a kdo konkrétně se vrcholné schůzky za americkou stranu zúčastní.
Pompeo se před kongresmany zmínil i o Íránu. Trump se rozhodl jednostranně odstoupit od mezinárodní dohody, ve které se Teherán výměnou za zrušení protiíránských sankcí zavázal utlumit svůj jaderný program. Pompeo uvedl, že se v červnu chce setkat s americkými spojenci včetně Evropanů, aby s nimi projednal možnosti toho, jak reagovat na nukleární i nejaderné hrozby ze strany Íránu.
„Moc daleko jsme se dosud nedostali. Konala se řada diskuzí na nižší než ministerské úrovni,“ sdělil. Evropané a další signatáři dohody chtějí v dodržování ujednání pokračovat i bez USA. Pompeo v pondělním projevu vyzval Teherán, aby pod hrozbou tuhých sankcí skončil s vměšováním do politiky blízkovýchodních zemí a aby skoncoval s obohacováním uranu, což mu dosud mezinárodní dohoda z roku 2015 v omezeném rozsahu umožňuje.
