Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Utøya o masakru na ostrově. Film, který ne a ne skončit

Kultura

  6:30
Norské drama Utøya, 22. července zachycuje masakr na letním táboře, při němž v roce 2011 vyšinutý politický radikál zabil 77 lidí. Strhující a zároveň trýznivý snímek nechává diváky projít peklem spolu s oběťmi.

Utéct. Kaja (Andrea Berntzenová) se spolu s ostatními ocitla v mezní situaci. foto: FILM EUROPELidové noviny

Jsou události, které nám sebepřesnější zpráva v novinách nikdy nezprostředkuje v celé hloubce jejich tragédie. Možná i proto, že třeba údaj o sedmi desítkách mladých lidí zavražděných během sedmi desítek minut si podvědomě odmítáme představit v příliš plastických detailech. A přece je to asi potřeba, abychom pochopili svět, v němž žijeme, a dokázali se k němu poctivě postavit.

Skutečnost, kterou nelze přijmout

Takovou příležitost poskytuje snímek osmapadesátiletého norského režiséra Erika Poppeho o událostech na ostrůvku Utøya nedaleko Osla, kde se prázdninový den proměnil v apokalyptickou scenérii. Postavy ve filmu jsou fiktivní, ale vytvořené na základě skutečných zážitků těch, kteří na ostrově byli. Hlavní úlohu má osmnáctiletá studentka Kaja, kterou kamera zblízka provází celým kritickým časovým úsekem – od momentů, kdy ještě nikdo nic netuší, až po chvíli, kdy se konečně k masakrovaným dětem přiblíží záchrana.

Den účastníků tábora pořádaného mládežnickou organizací sociálnědemokratické strany se zpočátku nijak neliší od dnů, jaké prožívají táborníci kdekoli jinde – líně ubíhající provoz mezi zmoklými a „zabordelenými“ stany je poznamenán jen zprávou o ranním výbuchu u vládních budov v Oslu. I když o této šokující události hloučky táborníků vzrušeně debatují, nepřijde jim samozřejmě na mysl, že první útok bylo teprve expozé k tomu, co za chvíli potká je. Ani při prvních vzdálených výstřelech je zpočátku nenapadne, že by se měli něčeho bát. Teprve pozvolna si uvědomují situaci, která je stejně absurdní a nepochopitelná, jako bolestně a naléhavě skutečná. Kaja horečně a bezúspěšně hledá svou mladší sestru, se skupinou dalších se nejprve schovává v lese, pak pokračuje na vlastní pěst.

Utøya

22. července

Norsko 2018

Režie: Erik Poppe

Scénář: Anna Bache-Wiigová, Siv Rajendram Eliassenová

Kamera: Martin Otterbeck

Hrají: Andrea Berntzenová, Aleksander Holmen, Brede Fristad a další

Premiéra 19. 7.

Útočníka téměř po celý film ani nezahlédneme. Výstřely a exploze jsou často hodně vzdálené, jen občas se děsivě přiblíží. Přesto jsme se zdrojem veškeré té hrůzy v intenzivním kontaktu prostřednictvím prchajících a často i zraněných obětí, které Kaja potkává. Na rozdíl od nich víme, že útočník byl tehdy jen jeden – oni netuší, kdo a v jakém počtu se je pokouší zabít. O to je situace nepochopitelnější a hrozivější. Intimní blízkost, ze které kamera sleduje hlavní hrdinku, reálný čas, v němž se děj odehrává, a absence střihu vytvářejí nesmírně sugestivní zážitek, který si nezadá s účinkem dramatu Saulův syn Lászla Nemese nebo Nolanova Dunkerku. Napětí a emocionální dopad roste doslova s každou minutou z těch dvaasedmdesáti, po které řádění trvalo: zdají se nekonečné a svět, jak ho známe, přestává dávat smysl – útočník nerušeně pokračuje ve svém vraždění a obětem nikdo nepřichází na pomoc, přestože jsou v telefonickém spojení s policií i svými blízkými. A když se u ostrova na chvíli objeví helikoptéra, není to policie ani armáda, ale novináři. A záchrana je pořád nesmírně daleko.

Extrémní situace klade na účastníky extrémní nároky; film důstojně vzdává čest jejich hrdinství a lidskosti, ale také je přehnaně neidealizuje a neskrývá třeba fakt, že někdy dostane přednost pud sebezáchovy před solidaritou. Fiktivní linka, kterou snímek líčí, je vedena pochopitelnou snahou nabídnout divákům ještě něco „navíc“, prokreslený osobní příběh na pozadí tragédie. Dala by se tu možná vytknout přílišná melodramatičnost, ale nejde o nic, co by mohlo znehodnotit mimořádný účinek celku.

Závěrečné faktografické údaje pak jenom podtrhnou zdrcující sdělení o skutečnosti, kterou nelze docela pochopit a přijmout, ale je nutno se s ní vyrovnat, ocenit její kladné hrdiny a snažit se zmírnit riziko jejího opakování.

Autor:
Témata: Film, Oslo

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...