Aby zůstal v obraze, alespoň mu tam jeho kolegové posílali z metropole zprávy o zásahu proti demonstrantům. A není se co divit, že sem utíkal. Utajený areál vil na břehu Orlické přehrady více než pětadvacet let lákal stranické kádry i ty šťastnější řadové funkcionáře, aby si zde užili každou volnou chvíli.
INFOGRAFIKA: VILY NA BŘEHU ORLÍKU |
O vzniku luxusní klidové zóny Vystrkov se rozhodlo už v roce 1959, ještě před napuštěním přehradní nádrže. Komunisté využili ty nejlepší kapacity, které měli v Československu k dispozici. Na projektu se podíleli přední architekti sedící v té době za mřížemi.
Z věznice na Pankráci tak třeba jako jeden z mnoha kreslil Jaroslav Vaculík, poslední český stážista v Le Corbusierově ateliéru. Své dovednosti musel předvést i profesor Bedřich Rozehnal, ve světě uznávaný odborník na zdravotnické stavby.
Na mapách areál neexistoval
Komplex hotelu a patnácti vil v čele s obřím útočištěm pro prezidenta Antonína Novotného stavaři dokončili v roce 1963. Hned od zprovoznění ale nebyl 470hektarový areál zakreslen ani v katastrálních mapách. Tak se dbalo na to, aby se lidé o architektonickém pokladu schovaném v lesích nedozvěděli.
"Bylo to běžné i v dalších komunistických zemích. Po vzoru Sovětského svazu se z komunistického aparátu vytvořila nová elita, zvláštní obchody a luxusní rekreace patřily k jejím výdobytkům," popisuje historik Vítězslav Sommer z Ústavu pro studium totalitních režimů.
PROHLÉDNĚTE SI ORLICKÉ VILY: |
Prezident Novotný moderní a prostornou vilu s bazénem využíval po svém - podle pamětníků jezdil do střežené budovy hrát se svými kamarády mariáš.
Po něm si výdobytky budovy číslo jedna na Vystrkově užíval Ludvík Svoboda, jako poslední v přepychu na břehu jezera trávil volné chvíle Gustáv Husák.
ORLICKÉ VILY MAJÍ NOVÉHO MAJITELE: |
Zatímco normalizační léta v utajené zóně trávili výhradně straničtí funkcionáři, po roce 1989 se prostor otevřel i běžným turistům. Prezidentská vila se zvlněnou střechou ale začala chátrat.
Při restitucích se k pozemkům dostali původní majitelé včetně rodiny Schwarzenbergů. Budovy postavené na nich ovšem zůstaly v rukou státu, k pronájmu se v devadesátých letech dostal byznysmen Miroslav Provod.
