BERLÍN/PRAHA Lékaři z berlínské univerzitní kliniky Charité zaznamenali fenomenální úspěch. Dvaačtyřicetiletému muži, který trpěl leukemií a AIDS, totiž transplantovali kostní dřeň a pravděpodobně tím vyléčili obě nemoci.
„Nyní, víc než 20 měsíců po úspěšné transplantaci, jsme v těle pacienta neobjevili žádnou stopu po viru HIV. Vyšetřili jsme přitom nejen krev, ale také orgány a centrální nervový systém, “ uvedl ošetřující lékař Gero Hütter.
Právě jeho šťastnému nápadu vděčí 42letý Američan žijící v Berlíně, jehož identita nebyla zveřejněna, za své pravděpobné uzdravení. Před třemi lety v Charité podstoupil léčbu chemoterapií kvůli akutní leukemii; virem HIV byl v té době nakažen již deset let. Rakovina se však po určité době vrátila.
Hütter se proto odhodlal k riskantnímu kroku: transplantaci kostní dřeně. A rozhodl se přitom zaútočit jak na leukemii, tak na virus HIV. Vybral proto dárce, jehož buňky mají genetickou odchylku -po obou rodičích zdědil genové kopie bílkoviny CCR-5, o níž se ví, že chrání před HIV. Touto genovou výbavou disponuje zhruba jedno procento Evropanů.
Transplantace kostní dřeně představuje pro pacienta vždy velké riziko, protože jsou při ní ozařováním a silnými léky zabíjeny průvodní buňky. Berlínský Američan navíc musel vysadit léky utlumující nemoc AIDS. Risk ale vyšel. Podle všech dosavadních vyšetření se zdá, že pacient je vyléčen z obou nemocí.
Skýtá tedy genová terapie naději nemocným AIDS? Vedení nemocnice je opatrné. Jeho představitelé upozorňují, že se jedná o ojedinělý případ a rozhodně ne o standardní léčbu HIV. „Slíbit milionům lidí nakažených HIV, že existuje naděje na vyléčení, by nebylo správné,“ uvedl pro stanici BBC proděkan Charité Rudolf Tauber.
Lékaři v této souvislosti zdůrazňují už rizika spojená se samotnou transplantací kostní dřeně. Po ní se až 30 procent pacientů ocitá v ohrožení života, protože je může usmrtit i banální infekce.
Dalším argumentem, kterým odborníci mírní přehnaný optimismus, jsou náklady genové terapie. V současnosti je virem HIV celosvětově nakaženo zhruba 33 milionů lidí. Většina z nich žije v subsaharské Africe a drahou léčbu si nemohou dovolit.
A do třetice panuje skepse, zda se vůbec může podařit virus HIV zcela vymýtit z lidského těla. Je totiž velmi variabilní a umí v těle „přezimovat“. Jak uvedl pro list Tagesspiegel Jürgen Rockstroh z bonnské univerzitní kliniky, existují případy, kdy se HIV nevyskytuje v krvi pacienta po deset let, a pak se znovu objeví.
***
Genová léčba HIV Odborníci na berlínské univerzitní klinice Charité léčili 42letého pacienta, který trpěl leukemií a byl nakažen virem HIV. Lékaři mu transplantovali kostní dřeň. Vybrali však dárce, jehož buňky mají genetickou odchylku - po obou rodičích zdědil genové kopie bílkoviny CCR-5, která chrání před HIV. Experti však upozorňují, že tato terapie podle nich nemůže vyléčit miliony nemocných AIDS.
