Podle německé kancléřky není možné nechat země, kam migranti v největších počtech přijíždějí, aby se se situací vyrovnávaly samostatně. Migranti si však také nesmějí vybírat, v jaké evropské zemi chtějí o azyl žádat, upozornila Merkelová.
Několikahodinová schůzka, kterou šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker svolal jen krátce před čtvrtečním řádným summitem EU, se podle německé kancléřky zabývala třemi hlavními okruhy témat - spoluprací se třetími zeměmi při zvládání migračních toků, snahou posílit ochranu vnější hranice bloku a také způsobem, jak země uvnitř unie mohou zastavit přesuny migrantů mezi nimi.
Mnoho dobré vůle
Na jednání, kterého se mimo jiné neúčastnil žádný zástupce zemí visegrádské skupiny, tedy ČR, Polska, Maďarska a Slovenska, prý kancléřka zaznamenala „mnoho dobré vůle“, ale také přetrvávající rozpory v přístupu.
„Je mnoho věcí, které máme společné. Všichni souhlasí, že je třeba společné řešení společné výzvy, tedy, jak zvládat migrační toky,“ řekl při odchodu španělský premiér Pedro Sánchez. Konkrétní závěry podle něj nedělní setkání nepřineslo.
Maltský premiér Joseph Muscat po setkání novinářům řekl, že na velmi otevřeném jednání zaznamenal ochotu k „jistým operačním změnám“.
Nový italský ministerský předseda Giuseppe Conte v neděli v Bruselu svým kolegům nabídl desetibodový plán, v němž Italové kromě jiného navrhují, aby si každá členská země EU stanovila kvóty na počet ekonomických migrantů, jinak by jí hrozil finanční postih.