V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé v letech 1915 a 1916, vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize. Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.
Vědci upozorňují, že změna času je pro lidské tělo nepřirozená. Podle nich se tím rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. To u citlivějších jedinců provází únava, ospalost a dezorientace, jež vedou ke krizovým situacím. Vyrovnat se se změnou dá tělu zabrat, může to trvat i více než týden.
Mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž v minulých letech opakovaně řekl, že změna času zřejmě nemá žádný žádný vliv na spotřebu elektřiny
