Vepřín v Letech u Písku, kde dříve stál koncentrační a pracovní tábor.
foto: Slavomír Kubeš,
MAFRA
Místopředseda představenstva firmy Jan Čech řekl, že záleží na tom, jaké podmínky nabídne stát. Sumu AGPI zveřejní v případě, že se s vládou dohodne. Částku v pondělí nezveřejnil na dotaz ani stát.
„Jednání trvají, zakázka je v diskrétním režimu s ohledem na zúčastněné partnery,“ řekla v pondělí mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková. Ministerstvo bylo pověřeno získáním posudku na ocenění vepřína, vítězná firma ho vypracovala za 228 690 korun včetně DPH. Vláda posudek použila k dalšímu jednání s majitelem vepřína.
Pro převod provozu v Letech hlasovalo podle konečných údajů 88 procent přítomných akcionářů, proti bylo 11 procent. Valné hromady ve Vrcovicích na Písecku se zúčastnily necelé dvě desítky akcionářů. Ve zdůvodnění usnesení společnost uvedla, že o situaci vepřína v místě romského tábora z doby druhé světové války se jedná přes 20 let a vláda deklaruje prioritní zájem o jeho odstranění. „Vše závisí na konkrétní nabídce, ale ta zatím není,“ uvedlo vedení firmy.
Jan Čech na valné hromadě řekl, že vedení AGPI ministrům řeklo, jakou má představu o ceně. Vláda má podle Čecha dva posudky, jakou cenu areál má, AGPI si nechalo zpracovat studii, kolik peněz by stálo postavit nový areál vepřína.
Na dotaz jednoho akcionáře Čech řekl, že vepřín by mohlo pravděpodobně koupit Muzeum romské kultury nebo Ústav pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Vláda má eminentní zájem to řešit, v návrzích žádná jiná vláda nedošla tak daleko. Ještě ale nemáme cenu ani podmínky,“ řekl Čech na valné hromadě. Zdůraznil, že areál by firma na stát převedla bez zvířat a zaměstnanců.
Výběr událostí kolem bývalého koncentračního tábora pro Romy v Letech na Písecku- V roce 1973 byl na místě tábora postaven velkokapacitní vepřín.
- O vybudování důstojného pietního místa na místě tábora se začalo hovořit v roce 1995, kdy byl nedaleko areálu vepřína odhalen památník obětem tábora.
- V roce 1997 ministři Jan Ruml (ODS) a Pavel Bratinka (ODA) prohlásili, že navrhnou vládě, aby vepřín vykoupila a zbourala, a na místě nechala postavit důstojný památník romským obětem holokaustu. Společnost AGPI, které vepřín patří, později uvedla, že je ochotna farmu přemístit za "přiměřenou náhradu", což jsou podle odhadů stovky milionů korun.
- Od té doby se problém odsouval, byť se k němu vlády i úředníci často vyjadřovali: k řešení problému se hlásily vlády Václava Klause (ODS), Josefa Tošovského (nestraník) i Jiřího Paroubka (ČSSD), za stěžejní věc označili odstranění vepřína a vybudování důstojného pietního místa v roce 1999 prezident Václav Havel i ministr pro lidská práva Michael Kocáb (za SZ), často o situaci jednali vládní zmocněnci pro lidská práva.
- V dubnu 2005 Evropský parlament schválil v rámci rezoluce odsuzující diskriminaci Romů výzvu ke zrušení vepřína v Letech. Krátce poté vyvolal rozruch prezident Václav Klaus, který řekl, že tábor nebyl "koncentrační tábor v tom slova smyslu," s tím, že tábor nebyl určen pro Romy, ale "pro ty, kteří odmítli pracovat". Klausův názor vyvolal pobouření v řadách romských organizací i politiků. Podobně jako Klaus se v srpnu 2014 vyjádřil poslanec Tomio Okamura (Úsvit), jehož slovy se zabývala policie, která pak trestní oznámení na Okamuru odložila s tím, že nebylo zjištěno naplnění skutkové podstaty trestného činu.
- V dubnu 2007 premiér Mirek Topolánek (ODS) řekl, že na přemístění vepřína nebude mít vláda peníze. Podobně se v roce 2012 vyjádřil premiér Petr Nečas (ODS) a v květnu 2014 premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), který řekl, že desítky milionů korun, potřebné na likvidaci a postavení nového vepřína, by měly být využity třeba na vzdělávání romských dětí a na zlepšování sociálních podmínek v sociálně vyloučených lokalitách.
- - V červnu 2010 bylo nedaleko místa, kde ležel tábor, otevřeno pietní místo, které tvoří přírodní amfiteátr, dvě repliky původních dřevěných ubikací s expozicí připomínající památku romských obětí nacismu, parkoviště a nové cesty. Ministr kultury Václav Riedlbauch tehdy řekl, že zásluhu na vzniku tohoto místa má především zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Vláda na projekt uvolnila 21,4 milionu korun. Pietní místo později převzal do správy Památník Lidice.
- V červenci 2013 Výbor OSN pro lidská práva vyzval Českou republiku, aby vepřín zavřela. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková v reakci řekla, že odstranění vepřína podporuje, rozhodnutí o jeho osudu je ale na nové vládě.
- Loni v květnu ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) řekl, že na místě bývalého tábora bude zřejmě dále vepřín. Vedl několik jednání s majiteli, ale žádný konkrétní závěr z dialogu nevzešel. Začátkem srpna ovšem ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) oznámil, že vláda je blízko k dohodě o odkoupení vepřína. Herman uvedl, že věří tomu, že vláda celou záležitost dokáže vyřešit do konce volebního období.
- Loni začátkem září se kvůli svým slovům o táboře stal terčem kritiky ministr financí a šéf ANO Andrej Babiš. Podle fotoreportéra Aktuálně.cz Babiš řekl, že je lež, že Lety byly koncentračním táborem. "Byl to pracovní tábor. Kdo nepracoval, šup a byl tam," řekl údajně. Babiš se poté omluvil a od výroků distancoval, tábor také navštívil spolu s Hermanem a ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO). Ve stejné době Babiš řekl, že chce sehnat peníze na výstavbu památníku a zajistit výkup vepřína.
- Začátkem loňského září ministr Dienstbier zveřejnil starší usnesení z dubna 2016, podle něhož kabinet preferuje vykoupení vepřína. Loni v listopadu vláda rozhodla o zadání posudku na ocenění pozemků nemovitostí a technického vybavení výkrmny, aby ji stát mohl odkoupit. Vlastní posudek má i společnost AGPI, cenu ale ani jedna ze stran nezveřejnila.
- Letos 13. července si zástupci vlády a společnosti AGPI předali nabídky k případnému odkupu. Dnešní valná hromada firmy vyslovila souhlas s převodem areálu vepřína na stát. Částka, kterou by stát měl zaplatit, zatím není veřejně známá.
|
