Podobně vysokou podporu občanů měla pouze federální vláda v roce 1991 (69 procent) a ve stejném roce český národní kabinet (81 procent).
Fischerův kabinet si za poslední dva měsíce polepšil o neuvěřitelných čtrnáct procent. Na počátku jeho působení ve Strakově akademii mu přitom věřilo pětapadesát procent lidí. Obecně je zřejmé, že lidé mají více v oblibě vlády úřednické než politické a více jim důvěřují. Fischerův kabinet se ale vymyká i této předchozí české zkušenosti .
Úřednická vláda Josefa Tošovského v lednu až červenci 1998 měla po celých sedm měsíců mezi 39 a 50 procenty. Fischerův kabinet tento měsíc předstihl v důvěře občanů i prezidenta Václava Klause, kterému dlouhodobě věří nejvíce dotázaných. V listopadu to bylo dokonce šedesát osm lidí ze sta.
Za posledním zvyšováním Klausovy popularity mohou stát pravděpodobně i jeho postoje a debaty kolem Lisabonské smlouvy. Důvěra v něj totiž zesílila o sedm procent.
Autor průzkumu Daniel Kunštát ale míní, že se tyto věci do výsledků příliš nepromítly. A to i přesto, že probíhal od 2. do 9. listopadu a prezident ratifikoval Lisabon třetího. „Prezidentovi z hlediska sociodemografických rozdílů častěji důvěřují oslovení s dobrou životní úrovní a potenciální voliči ODS. Méně často pak především sympatizanti KSČM,“ uvádí Kunštát na webových stránkách institutu.
Tradičně nejmenší důvěru vkládají občané do parlamentní sněmovny a Senátu. Zákonodárcům věřilo málo přes dvacet procent oslovených respondentů. Se současnou politickou situací je spokojeno pouze osm procent lidí, čtvrtina na to nemá názor.
