Řečí čísel patří Dagmar Máchová k nejúspěšnějším tuzemským žalobcům. Zhruba v 90 procentech případů kauzy, které tato státní zástupkyně pošle k soudu, končí pravomocným rozsudkem. Máchová tuto pozitivní statistiku využívá jako obranu před kritikou, která se na ni v některých případech snáší. V uplynulých dnech (na začátku května - pozn. red.) však utrpěla zásah.
Kancelář Máchové ve středu a včera (11. a 12. května - pozn. red.) zapečetil a následně prohledával Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který v součinnosti s Vrchním státním zastupitelstvím v Praze prošetřuje podezření na vynášení informací z trestních spisů. Je to sice poprvé, co se Máchová ocitla mezi podezřelými, už v minulosti se však na ni valila kritika z vysokých míst.
Lady Opencard
Před dvěma lety za své úkony v kauze papírny Neograph, která tiskla lístky pro pražský dopravní podnik, sklidila Máchová kritiku jak od tehdejší ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (za ANO), tak od pražské vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.
Pochybnosti nad způsobem vyšetřování případu Opencard zase způsobily, že se Máchová stala prvním státním zástupcem, na kterého poslanci podali trestní oznámení a iniciovali šetření u Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Za tento případ si v kruzích svých kritiků vysloužila přezdívku „lady Opencard“.
Lidové noviny se v uplynulých měsících pokoušely zmapovat, odkud pramenila její síla a kde má naopak slabiny. Klíčový bod vlivu Máchové představovalo pražské městské státní zastupitelství, které bylo do letošního ledna řízené Janou Hercegovou. S jejím odchodem na začátku roku však pozice Máchové oslabila.
Pochvala od vlivných
Opěrnou kostrou jejího dosavadního postavení pak byly kontakty, které Máchová nashromáždila během své 30leté praxe. Již před revolucí pracovala jako vyšetřovatelka prokuratury. Utužené kontakty a známosti má logicky mezi žalobci, vyšetřovateli i soudci.
Kontaktovat žalobkyni Máchovou se dlouhodobě jeví jako nadlidský úkol – již poněkolikáté nemohla odpovědět kvůli své dovolené.Máchové profil však lze poskládat z vyjádření, která LN získaly od jejích vlivných známých.
„Z hlediska právní erudice si myslím, že patří k nejlepším zástupcům, které Jana Hercegová měla. Je myšlenkově pružnou žalobkyní, která dokáže reagovat na změny důkazní situace v přípravném či důkazním řízení před soudem,“ řekl LN před časem advokát Jiří Teryngel, který se s Máchovou zná déle než tři dekády.
Další vlivný advokát Josef Lžičař, jenž se zviditelnil třeba obhajobou Romana Janouška v případu jeho autonehody, míní, že Máchová patří k nejaktivnějším žalobcům. Těží prý ze zkušeností získaných v předlistopadové funkci.
„Především si na ní cením přednosti, že coby bývalá vyšetřovatelka prokuratury umí klást otázky. Je velmi zdatnou soupeřkou. Řada žalobců totiž podá žalobu a domnívá se, že všechno zvládne soud,“ řekl LN Lžičař.
Jak přijít o firmu
Ovšem ne všichni na Máchovou hledí s takovým respektem. Vladimír Sitta mladší je podnikatel v oblasti ceninového papíru amá za to, že po zásahu Máchové přišla jeho rodina o tiskárnu Neograph. „Státní zástupkyně Máchová sehrála klíčovou roli, když svým nezákonným rozhodnutím umožnila převzetí naší rodinné papírny Neograph ve prospěch pana Rittiga a jeho lidí. Dnes už je zřejmé, proč se tak stalo,“ řekl LN Sitta, jehož otec původně vlastnil polovinu akcií Neographu.
Druhou část měl Jan Janků, přítel podnikatele Iva Rittiga. Sittovi v roce 2011 Rittiga a jeho skupinu obvinili, že z tiskárny účelově vyvádějí miliony korun do Karibiku. Posléze začala regulérní válka o ovládnutí Neographu, do níž zasáhla i Máchová.
Žalobkyně nejdříve Sittu staršího i jeho syna a jejich právníka začala trestně stíhat za údajné tunelování Neographu, což loni na podzim vyústilo v nepravomocné tresty. Hlavně však v prosinci 2013 zajistila Sittovy akcie v Neographu a znemožnila mu tím hlasovat na valných hromadách. Sitta starší kvůli tomu ztratil kontrolu nad firmou, hodnota jeho 50procentního balíku akcií se po čase smrskla na pouhých sedm procent. Máchová mu následně hlasovací práva sice opět vrátila, Sitta starší ale kvůli jejímu zásahu žaluje stát o 200 milionů korun.
Podle soudce Alexandra Sotoláře bylo převzetí Neographu za pomoci Rittiga a jeho právníků z kanceláře MSB Legal reakcí na to, že Sitta mladší upozornil na vývody peněz z dopravního podniku do Karibiku.
Pražská karta i modrý mák
Na Máchovou se kritika valí i kvůli kauze Opencard, v níž byla odsouzena řada úředníků. Soudce Alexandr Sotolář se přitom před rokem ve svém rozsudku podivoval nad tím, že na lavici obžalovaných neskončili i ti, kdo o zakázce rozhodovali – tedy politici, radní.
Byla kvůli tomu zřízena ve sněmovně vyšetřovací komise, která po několika měsících navrhla podat na Máchovou a policejní vyšetřovatele trestní oznámení. Kromě toho úřad Lenky Bradáčové nařídil kontrolu GIBS, jež se prověřováním postupu Máchové a policie stále zabývá.
Máchová měla původně v gesci i kauzu digitalizace chorobopisů v Nemocnici Na Homolce. Jenže případ se zadrhl, obnovit vyšetřování musela v roce 2012 Lenka Bradáčová. Po jejím zásahu byli obviněni exředitel nemocnice Vladimír Dbalý či lobbista Rittig.
Státní zástupkyně Dagmar Máchovou zadržela policie. Zřejmě jde o kauzu Bereta |
Aktuálním případem Máchové je kauza modrého máku. V ní se hledají ztracené miliardy uhlobarona Marka Čmejly. Jedním z obžalovaných je i advokát Jan Vrbenský, který se však snaží spolupracovat s policisty.
Podle Vrbenského miliardy nalité do makového byznysu pocházejí z případu Mostecké uhelné společnosti. „Osoby blízké doktorce Máchové jsou napojeny na osoby z Mostecké uhelné, které dnes čelí nebo čelily trestnímu stíhání v Česku i ve Švýcarsku,“ řekl LN Vrbenský.
