Boj o rakouskou metropoli - Sociálním demokratům hrozí, že po desítkách let ztratí vládu nad Vídní
VÍDEŇ/PRAHA Ve Vídni si často připadáte jako v Praze – jako v trochu uklizenější, o dost bohatší, ale o něco ošklivější Praze, která nemá Hradčany ani Karlův most. Jen Vinohrady, Žižkov, Václavské náměstí a kousek Starého Města.
Jeden zcela zásadní rozdíl tu však je. Na rozdíl od stále „české“ Prahy, kde se většina cizinců vyskytuje ve formě turistů, kteří za den, dva, maximálně týden zase odjedou, je Vídeň skutečné multikulturní město, kde velkou část obyvatel tvoří cizinci.
V rakouské metropoli jich dnes podle oficiálních statistik žije z jednoho a tři čtvrtě milionu obyvatel dvaatřicet procent, což je procentuálně suverénně nejvyšší podíl v celé střední Evropě a jeden z nejvyšších na kontinentu. Otázka, zda je to tak správně a dobře a zda má tento trend pokračovat, se stala hlavním tématem nedělních zemských voleb.
Ve volbách přitom nejde o nic méně než o změnu vlády ve Vídni, kde už od války vládnou sociální demokraté, kteří kromě krátkého období na konci devadesátých let měli v zemském parlamentu vždy většinu. Vídeň přitom hraje v rakouské politice zcela stěžejní roli, protože v osmimilionovém Rakousku je zcela jednoznačným centrem země, jež nemá v žádném z dalších větších měst ani stín konkurence.
Tradiční baštu sociálních demokratů se na proticizinecké rétorice, připomínající zesnulého populistu Jörga Haidera, snaží dobýt jeho uhlazenější následovník – šéf od haiderovců odtržených Svobodných Heinz-Christian Strache. Billboardy se slogany typu „Víc odvahy pro naši vídeňskou krev“ nebo „Příliš cizího nedělá nikomu dobře“ hrají na xenofobní notu. „V Rakousku, bohužel, máme tradici pravicově populistických stran, které útočí na jednoduché instinkty lidí. A teď jim pomáhá světová krize, byť ve Vídni není citelná,“ uvedla v rozhovoru pro slovenský deník Sme sociálnědemokratická radní Sonja Wehselyová.
„Hlavně mladí lidé a muži s nižším vzděláním slyší na argumenty, že jim lidé ze sousedních států vezmou práci. Největším obětním beránkem jsou ale Turci a islám,“ uvedla pro deník Karin Cvrtilová z institutu OGM.
Cizinci jsou však spíš civilizačním než ekonomickým problémem Vídně, která je na tom z hlediska hospodářství i nezaměstnanosti velice dobře. V některých čtvrtích totiž cizinci začínají převažovat, upadá úroveň vzdělávání a místo k integraci cizinců do rakouské společnosti vznikají celé cizinecké čtvrti, kde se Rakušan cítí jako vyděděnec ve vlastní zemi.
Vítaní cizinci Pro mnoho Rakušanů to však má své kouzlo. „Vídeň je jediné město, kde se díky cizincům dá trochu žít, kde si nepřipadáte jako na maloměstě,“ říká jeden Vídeňan ze střední generace. „Tady si můžu vybrat z mnoha různých kuchyní, poznat lidi všech možných kultur, nic takového jinde v Rakousku nenajdete,“ dodává.
Vídeň na své pověsti otevřeného města postavila svoji reputaci. Je sídlem mnoha mezinárodních organizací, jako OSN, OPEC, OBSE, místem konání mnoha světových vědeckých a ekonomických kongresů. A nejen to. Cizinci jsou klíčoví i v sociálních službách, především jako ošetřovatelky starých lidí. Sociální demokraté, kteří bojují o vládní většinu ve městě, proto přešli proti Svobodným do ofenzivy a přišli s volebním „antixenofobním šotem“.
V šotu, kde hlavní roli hrají právě ošetřovatelky z Bosny, Indie a Polska, se sugestivně říká: „Bez takzvaných cizinců by byli mnozí v tomto městě sami.“
***
Hlavně mladí lidé slyší na to, že jim obyvatelé sousedních států vezmou práci.
