Druhá světová válka a nacismus má být podle Vondráčka mementem. Mladší generace by si podle šéfa Sněmovny měly uvědomit i to, že demokracie, ve které žijeme, není samozřejmostí. „Druhá světová válka nám ukázala, že vždy budeme žít jednou nohou nad propastí,“ řekl Vondráček. Varoval také před antisemitismem, který je podle něj jedním z projevů zla. „V různých částech světa, v různých formách, v různé povaze stále přežívá, zejména pak ve státech a částech světa, kde svůj vliv má radikální islamismus,“ doplnil Vondráček.
Dnes jsem se stovkami lidí uctil památku českých občanů a příslušníků dalších evr. států trýzněných v nacistických konc. táborech. Jako místo piety byl symbolicky zvolen Terezín - Terezínská tryzna. Hrůzy 2. světové války si nesmíme přestat připomínat, aby se už nikdy neopakovaly pic.twitter.com/loaXOKNNzc
— Radek Vondráček (@vondraczech) 20. května 2018
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička zdůraznil, že věří v to, že demokracie bude i nadále pevnou pojistkou proti selhání politiků. „Chvíle piety jako je ta dnešní, jsou potřebným ohlédnutím za vším, co naši vlast, ale i další země v minulosti oslabovalo i posilovalo, co jim ubližovalo, ale na druhé straně bylo i vkladem pro budoucnost. Nesmíme dopustit zasévání zla, nenávisti, opovržení, neúcty, xenofobie,“ uvedl Vodička.
Oběti terezínského ghetta si přišly připomenout stovky lidí
Na Národním hřbitově projevy poslouchaly stovky lidí, kteří si přišli připomenout oběti terezínského ghetta a zdejší věznice gestapa. Mezi přihlížejícími byli i ti, kteří terezínským ghettem prošli. Tryzna se konala již po dvaasedmdesáté. Vedle Vondráčka jí zúčastnili vicepremiér Richard Brabec, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí Terezína uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.
Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Na 117 000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 000 mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.
Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.
