PRAHA Sezona klíšťat začala zprudka. Na dnešní den vyhlásili meteorologové pátý, tedy nejvyšší stupeň aktivity klíšťat. Těm, kdo dnes chtěli vyrazit do lesa, vzkazují, ať si to ještě dobře rozmyslí. Spolu s odborníky ze Státního zdravotního ústavu doporučují „nevstupovat volně do listnatých a smíšených lesů, pohyb pouze po zpevněných cestách. Večer a ráno prohlídka těla, případně odstranění klíšťat.“ Státní zdravotní ústav uzavřel loňskou sezonu a zjistil, že se v ní nakazil klíšťovou encefalitidou druhý nejvyšší počet lidí za celou dobu sledování. Podle registru onemocnělo 816 lidí, z toho dva zemřeli. Zatím nejvyšší čísla padla v roce 2006, kdy klíšťovou encefalitidu dostalo 1029 lidí.
Jak se bude vyvíjet letošní sezona, to ovlivní aktuální počasí zejména v jarních a letních měsících. Startovní pozici ale mají podle všeho skvělou. „Klíšťata přezimovala úspěšně. Klíště je schopno hibernovat i při velmi nízkých teplotách, pokud se snižují pomalu. Přezimují ve vrchních vrstvách půdy, v hrabance a opadance,“ vysvětluje Milan Daniel, specialista na klíšťové nákazy ze Státního zdravotního ústavu. „Letošní zima byla výjimečná dlouhým souvislým sněhovým pokryvem, který vytvořil velmi dobrou izolační vrstvu. Sníh pro ně byl jako peřinka. I jejich výskyt po odtátí sněhu ukazuje, že jsou ve velmi dobré kondici,“ popisuje Daniel.
Pracovníci z parazitologického ústavu letos objevili první aktivní klíšťata už dva týdny po oblevě. Co je neobvyklé, byly mezi nimi i larvy, které vypadají jako menší klíště. Výskyt larev hned po zimě není vůbec běžný. „Ukazuje to, že klíšťata v teplých dnech loňského podzimu pokročila dál ve svém vývojovém cyklu než obvykle,“ říká Daniel.
Nejčastěji si klíšťovou encefalitidu odnesou lidé ze svých toulek přírodou jihočeského kraje a Vysočiny. Na internetových stránkách Arcdata.cz jsou mapy výskytu klíšťové encefalitidy v posledních letech. Ten u nás prudce vzrostl v 90. letech. Podobný vývoj byl ovšem i v jiných evropských zemích. Na rozdíl od Rakouska se ale u nás nepodařilo odborníkům přesvědčit dost lidí, aby se nechali očkovat. Čísla se proto nelepší, spíše naopak. V Česku se nechalo zatím proti klíšťové encefalitidě očkovat zhruba 16 procent lidí, zatímco v Rakousku přes 80 procent. Nákaza encefalitidou má přitom zhruba v polovině zaznamenaných případů vážný průběh.
Nákaza hrozí i ze syrového mléka, hlavně kozího Očkovat by se měli nejen houbaři, kteří patří mezi vysoce rizikové skupiny, ale například i lidé, kteří rádi konzumují nepřevařené syrové mléko. Analýzy ukázaly, že v letech 1997 až 2008 se přes syrové mléko a výrobky z něj nakazilo 64 lidí, nikdo z nich nezemřel. Většina z nich se nakazila přes kozí mléko, třetina z ovčího a asi 10 procent z kravského. „Většinou se jednalo o rodinné výskyty, při nichž hrála rozhodující roli snaha rodičů zajistit dětem zdravou výživu. Děti byly více ohroženy než dospělí,“ uvádí Daniel. Z masa ani převařeného mléka nákaza nehrozí.
Na rozdíl od encefalitidy proti lymské borelióze, rovněž přenášené klíšťaty, není dosud očkování. Pokud se ale na ni přijde včas, je možná léčba antibiotiky. Aby se zabránilo jakékoli nemoci přenesené klíšťaty, doporučují odborníci do lesa i do parku světlé oblečení. Klíště je na něm lépe vidět. Pomohou pravidelné prohlídky. Čím dřív se klíště odstraní, tím spíš nedojde k přenosu nemoci, i kdyby bylo nakažené. Dobré je chránit i zvířata, už jen proto, aby klíště nepřinesla domů.
***
Encefalitida
Výskyt klíšťové encefalitidy na
100 000 obyvatel kraje loni
(nejvíce a nejméně postižené):
Jihočeský kraj 22,9
Vysočina 19
Plzeňský kraj 13,3
Pardubický kraj 11,5
Karlovarský kraj 3,8
Královéhradecký kraj 3,43
Zlínský kraj 3,38
Moravskoslezský kraj 3,12
