Během vzpomínkové ceremonie bylo znovu pohřbeno 409 nově identifikovaných obětí, jejichž těla byla objevena v několika masových hrobech. Mezi nově pochovanými je i 43 chlapců a jedno dítě, které se v době krveprolití narodilo a zemřelo krátce po porodu. Dosud bylo identifikováno 6066 obětí nejhoršího masakru od 2. světové války, dalších 2306 zabitých mužů a chlapců se i nadále pohřešuje.
"Letos pohřbíme vůbec nejmladší oběť genocidy, dítě z rodiny Muhičových. Dívka bude pochována vedle hrobu svého otce Hajrudina, který při masakru přišel o život," řekl agentuře AFP Kenan Karavdić, který měl letošní vzpomínkovou ceremonii na starosti. 409 dřevěných rakví potažených zeleným plátnem uložili do předem vykopaných hrobů příbuzní obětí. Během této smutné ceremonie byla předčítána jména všech pochovávaných.
ČTĚTE TAKÉ: |
Munira Subašičová, předsedkyně Společnosti matek ze Srebrenice, přišla během krveprolití, které spáchaly srbské jednotky, o manžela a syna. Dnes pohřbívala právě svého syna Nermina, kterému bylo v roce 1995 pouhých 17 let. Jeho tělo se ale nepodařilo objevit celé. "Doufala jsem, že najdu všechny jeho kosti, ruce, nohy, hlavu. Dokážete si představit, jak se cítí matka, když pohřbívá jen dvě kosti svého syna?" uvedla Subašičová.
Svého syna přišla do Potočari pochovat i Fadila Efendičová. Fejzovi tehdy bylo 20 let. "Smutek a bolest, nemám slov, je mi velmi těžko...To, co nám udělali a co musíme prožívat, je nad veškeré lidské chápání," citoval Efendičovou bosenský list Dnevni Avaz. Dobytí východobosenské Srebrenice srbskými jednotkami a následný masakr tisíců lidí se stal jedním z tragických vrcholů občanské války. Srbské jednotky Srebrenici obsadily v době, kdy platila za "bezpečnou zónu OSN".
Ženy, děti a starce dopravily na muslimská území, ale na 8000 mužů a chlapců zmasakrovaly. Nizozemští příslušníci mírových jednotek tomu nedokázali zabránit: nebylo jich dost a neměli dostatek zbraní. Za masakr ve Srebrenici se před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávií zodpovídají tehdejší vrchní velitele bosenskosrbských sil Ratko Mladić, který obsazení města sám velel, a politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić.
