zeštíhlení ano, ale pozor ...
K v článku zmíněným výhradám, které jsou velmi relevantní, bych přidal ještě několik postřehů. Mám velmi silný dojem, že "business like approach" není do státní správy přímo přenositelný, protože zde chybí jednoznačné a jednoduché kritérium efektivity. V business sféře je maximalizace zisku /minimalizace nákladů hlavním a téměř jediným leitmotivem. Role jednotlivých minstersterstev při v naplňování role státu a uspokojení společenské objednávky je ale významně komplexnější a lze o ní vášnivě a ideologicky zabarveně diskutovat. Současný trend, propagovaný pod líbivým heslem zvyšování efektivity a posílený mantrou ekonomické krize, vytváří na ministerstva a ostatní úřady tlaky, které často vedou k jejich nekoncepčním rozhodnutím. Mám dojem, že v otázce personálního zabezpečení agend se stát dostal na hranici funkčnosti a dalších změn je dosahováno významnou redukcí agend. To, co by mohlo být krokem žádoucím a ozdravným, pokud by k tomu nedocházelo pod ideologickým a časovým tlakem navíc ještě subjektivně filtrovaným partajní příslušností a dojmem vlastní nepostradatelnosti aktérů na jednotlivých ministersvech dále podrývá funkčnost systému. Mám silný dojem, že stát v poslední době rezignuje na úkoly, kterých by se vzdávat nemusel a mnohdy ani neměl. Ministerstva přistupují personálním a finančním škrtům s lehkostí, která vede ke ztrátě kompetencí v některých významných oblastech. Vymístění agend do soukromého nebo kvazi-soukromého sektoru (kromě zřejmého korupčního potenciálu takovéhoto kroku) je provázena odchodem odborníků (někdy do těchto firem) a další ztrátou funkčnosti státní správy. Je velmi obtížně uchovávat na ministerstvech alespoň znalosti umožňující kontrolu a směrování pokud agendu sleduje a vykonává jiný subjekt mimo přímý dosah ministerstva. Otázka efektivity zůstává minimálně otevřená, neboť pro zajišťování služeb státu externími subjekty neplatí pravidla volného trhu.