Lidovky.cz: Vydrží extrémní horka do konce měsíce?
Podle informací, které jsou aktuálně k dispozici, to vypadá tak, že teploty až ke třiceti nebo lehce nad třicet stupňů Celsia budou nejen o víkendu, ale minimálně do poloviny příštího týdne. Do té doby zřejmě stávající ráz počasí vydrží. Dnešní teploty mají být až k 35 stupňům. Další takové extrémy ve výhledu nejsou. Maximální hodnoty by se měly držet do poloviny příštího týdne kolem třiceti stupňů, pak to vypadá na ochlazení. To, co teď modely počítají, se ale může změnit, jistější si budeme až za pár dnů.
Lidovky.cz: Jsou dlouhá horka v této roční době obvyklá nebo spíše trendem posledních let?
Tohle období, myslím po Medardu, tedy po 8. červnu, bylo dřív charakteristické spíše deštivým počasím v přílivu chladnějšího vzduchu od severozápadu a severu, případně západu. Typická byla vlhčí medardovská cirkulace, což odráží i klasická pranostika.
Teď se ale stává, že v důsledku toho, co se děje na celé planetě, tedy změny klimatu, se stále častěji objevují situace, které se normálu vymykají. Častější výskyt extrémních situací, ať už ve smyslu opakujících se období teplých, či období, kdy častěji prší, jsou učebnicovým příkladem toho, že klima je nějakým způsobem rozkolísané.
Jak bude další dny? Podívejte se na aktuální předpověď počasí.
Lidovky.cz: Máte na mysli konkrétní příklady?
Stačí si vzpomenout na léto 2015, které bylo extrémně teplé. Období veder, tedy období, kdy se teploty držely nad 30 stupni Celsia, se vyskytovala daleko častěji. Padaly rekordy v počtu letních i tropických dní. Naopak léto 2016 už tak horké nebylo.
Lidovky.cz: Dá se spolehnout na dlouhodobou předpověď na léto 2017?
Z horka ve čtvrtek v Praze od rána zkolabovalo 15 osob
|
Dlouhodobé předpovědi samozřejmě existují, k dispozici máme celou řadu materiálů, ale konkrétní odpověď na to, jestli bude například třetí červencový týden málo či hodně pršet, nebo jaké bude teplo – do takových detailů ty předpovědi nejdou. Ani nemohou jít. Současná meteorologie to, je mi líto, pořád ještě neumí.
Máme měsíční výhledy, které vydává Český hydrometeorologický ústav každou sobotu, a podle těch můžeme nějak hodnotit období následujících třiceti dnů. Ale ne ve smyslu, jaký den kolik naprší. Jde o to, jestli jednotlivé dekády, na které je předpověď rozdělená, budou teplotně nebo srážkově nadprůměrné či podprůměrné.
Lidovky.cz: Víme tedy něco o nadcházejících měsících?
Existují i sezónní předpovědi, které mohou vypovídat o tom, že s určitou pravděpodobností bude léto ve střední Evropě například teplotně nadprůměrné. To je stávající varianta. Ale nevíme, co to bude ve výsledku znamenat, protože k nadprůměrnosti se můžeme dostat například dlouhotrvajícím obdobím, kdy bude nadprůměrně, tak i extrémními horky a následným citelným ochlazením.
Jednoduše řečeno, dlouhodobé předpovědi popisují období jako celek, zkoumají to, jak se bude odlišovat od normálu. Lidé jsou ale zvyklí posuzovat počasí podle konkrétních dní či týdnů, nejvíce pak podle těch týdnů, kdy si například berou dovolenou. Jako by byly nějak statisticky významnější...
Lidovky.cz: Zmínila jste klimatickou změnu, která tyto extrémy ovlivňuje. Jde o něco, co působí na celou Evropu stejně?
Jsou místa, kde se to projevuje více a místa, kde méně. My patříme k těm oblastem, kde ty důsledky nejsou až tak katastrofické. Stačí se ale podívat například na to, co se děje ve Španělsku, které sužují vysoké teploty, sucho je tam daleko výraznější, než je u nás ve střední Evropě. Jsou místa, kde kolísání klimatu zanechává větší důsledky, a místa, která jsou do určité míry ušetřena. Ale neznamená to, že tomu tak bude pořád. Nevím, jestli je to otázka života naší generace, ale do budoucna hrozí, že se to rapidním způsobem zhorší i v oblastech, kde žijeme.
Proto je podle mě třeba se na klimatologické studie a vše, co se jich týká, dívat čistě pragmaticky a stranit se politických důsledků či politických debat.
Lidovky.cz: Jak se mohou lidé v období extrémních teplot chránit?
Doporučení bývají shrnutá ve výstražných informacích Českého hydrometeorologického ústavu. Ten aktuálně varuje před čtyřmi nebezpečnými meteorologickými jevy, před horkem, požáry, bouřkami a vysokými koncentracemi přízemního ozonu.
Riziko vzniku požáru se týká hlavně středních Čech, severních Čech, jihozápadních a jižních Čech a části Vysočiny a hlavně jižní Moravy. Výstraha před bouřkami platí kromě jižní Moravy, Vysočiny a Jihočeského kraje pro všechny regiony. Pro Ústecký kraj a část Karlovarského kraje se počítá s oranžovým stupněm výstrahy, tedy velmi silnými bouřkami, ve zbytku budou silné. Kromě severní Moravy a Slezska platí i výstraha před vysokými, případně velmi vysokými teplotami. Smogová situace kvůli přízemnímu ozonu trvá v Ústeckém kraji.
A jak se chránit před vedrem? Stačí jednoduše používat zdravý lidský rozum, ráno a v noci větrat, když venku není takové vedro, nevycházet v poledních hodinách, držet se ve stínu, dodržovat pitný režim – nealkoholických nápojů – a vyhýbat se přehřátí a dehydrataci organismu, která vede k výraznému poškození zdraví. Tomu je potřeba předcházet.
Lidovky.cz: Hrozí i další škodlivé jevy?
Vlny veder bývají často doprovázeny i nízkým množstvím atmosférického ozonu, tedy ztenčenou ozonovou vrstvou. Proto se k nám dostane více škodlivého ultrafialového záření, takže vyhýbat se přímému slunci je opravdu důležité, daleko rychleji totiž naše pokožka reaguje na slunce.
Naopak se také může zvyšovat koncentrace nebezpečného přízemního ozonu, v případě, že jsme v místech, kde je rušný dopravní provoz. Kombinace slunečních paprsků a oxidů dusíku, který auta produkují, to jsou základní příčiny zvýšeného množství troposférického ozonu. V dlouhodobém horku je tedy dobré se vyhýbat zbytečnému cestování autem, abychom k tomuto jevu nepřispívali.
Lidovky.cz: Jaké skupiny obyvatel vysoké teploty ohrožují nejvíce?
Nejohroženější jsou logicky malé děti, nemocní a starší občané. Tedy lidé, kteří jsou citlivější na vysoké teploty. Vysoké teploty obecně jsou mimochodem jedním z důvodů, proč bývá zvýšená biometeorologická zátěž.
|