AV ČR

AV ČR je především dojná kráva, kde v podstatě nelze spočíst jakoukoliv efektivitu vynaložených nákladů. AV ČR při jakémkoliv sáhnutí na peníze, které pobírá ze státního rozpočtu, začne ústy svých vrcholních představitelů řvát o pohřbívání vědy atd. Měl jsem osobně čest být u toho, kdy za Topolánkovy vlády, měla AV ČR věda začít pracovat tak, že bude za peníze daňových poplatníků dodávat do rozpočtu zpět peníze, které inkasuje. Projekt se jmenoval ICAVI (byrokrati z AVČR milují tyhle sofistikované zkratky), schválně si to vygooglujte. Ve zkratce se mělo jednat o průnik potřeb a spolupráce komerčního a vědeckého sektoru (nevím, jak lépe to nazvat). Dopadlo to tak, že lidé, kteří chtěli, aby si firmy nakupovaly u AV výsledky vědeckého výzkumu (tzv. aplikované vědy) byli odstaveni, jelikož by to odrovnalo tisíce parazitů, které AV ČR živí za peníze daňových poplatníků. Věty typu: "stát musí do vědy nasypat ..." jsou neúctou k penězům lidí, kteří každý den odevzdávají státu ze své práce výpalné vynakládané na parazitující spoluobčany efektivně zneužívající neefektivní dotační systém.Takto to funguje stále a fungovat bude:  http://www.youtube.com/watch?v=gYJxfpPklEc&feature=related (od minuty 35). "Vědci" jsou totiž schopni velmi vědecky zdůvodnit cokoliv, co jim vyhovuje.

To se nestydi?

Firma s miliardovym obratem se nestydi zadat a brat penize od statu na svuj aplikovany vyzkum? Misto aby sama prispela k financovani zakladniho vyzkumu v blizkem oboru ? V USA je to naprosto bezne - vyzkum lecby rakoviny (vcetne zakladniho badani v tomto oboru], ale i otazky ochrany prirody (biodiverzita] ziskavaji granty od soukromych firem, ktere jsou na to PYSNE. Poznamce o clanku v Nature pak jiz vubec nerozumim. To myslel pan ing. Frolik, ze skoda prace, kdyz si to pak prectou v zahranici  a pomuze jim to v jejich inovacich. Copak vyvojari nasich firem vedeckou literaturu nectou? To mame spolehat na zakladni vyzkum financovany jinde? Cili sami neprispivat a brat si z pokladnice vysledku jinych? Co by na to rekl Masaryk - jeho heslo bylo Nebat se a nekrast... Ono to navic tak zcela nejde -aby pracovnik firmy pochopil, k cemu je clanek v Nature dobry, musi byt sam vzdelan - nejlepe jako doktorand na te tak neuzitecne (dle ing. Frolika) Akademii ved ci na dobre vysoke skole.Naopak se mi moc libi predstava  AV CR jako Max Planck ustavu. Jen ta cesta - neustale skrtat a snizovat penize pro Akademii, se mi k tomu cili nejak nezda vhodna...Vysvetleni - jsou tam dobre tymy, moc uspesne v garntech, tak jim sebereme institucionalni prachy. Jenze strecha opravit z grantu nejde. A nadejni mladi vedci odchazeji do zahranici.  Mluvim s nimi tady, v USA. jsou otraveni pomery v Cesku. Skrtanim penez kvalitni vede v konkurenceschopnost naseho statu nepodporime. Vzdyt na tomhle stoji uspech Ameriky - Silicon Valley apod. A jsme zpatky u tech firem, ktere podporuji i zakladni vyzkum...

Pokud budou ústavy AVČR jako ISTA

nebo třeba jako univerzita v Lundu, pak je nikdo zpochybňovat nebude. Dokonce i rád přidá peníze. Můžeme si ale položit otázku kolik by takových ústavů tedy v ČR mělo být.  Pokud bude měřítkem úspěšnost v grantech ERC, pak je česká kapacita například 8/10 ústavu IST Austria o 30 výzkumných týmech. Tento nepoměr se navíc  každým dalším kolem soutěže ERC zhoršuje.Myslím, že je třeba (opět, jak dlouho ještě? ) začít pracovat úplně od základů, od vědeckých talentů v Bc. a Mgr. studiu, podchytit i končící středoškoláky. Viz např. http://www.auc.cz/scholaludus/index.phpJe ale nesmírně únavné, když po 12  letech takové práce pro české i zahraniční studenty, se človek od partnera, který má v názvu též slova ....  České republiky... , dozvídá, že pro něj má smysl jen práce se zahraničními studenty, kteří přijdou na doktorát. Případně se studenty z USA, kteří mu dodají prestiž.Také (a domnívám se, že především) z tohoto důvodu nastavení mysli klíčového hráce jsme na tom po 23 letech hůře než tehdy. Když jsme o tom přemýšlel, uvědomil jsem si najednou, že jsem se v roce 1995 vracel na instituci, kde bylo několik lidí v mém věku po postdoku nebo po delším zahraničním pobyt u v průběhu kandidatury. Tak proč se to, ksakru, tak děsně nepovedlo? Penězi to, podle mne, určitě nebylo.

Jak se realizuje ekonomický výnos z vědy?

Věda je globální, její aplikace jsou lokální a často realizované po desítkách roků. To pan Frolík chápe a považuje ji za užitečnou daň pokroku. Bez vědy by aplikace nebyly, ale ze závažné publikace v pioriotním žurnálu nemá stát ani korunu. Co ovšem pan Frolík nevidí (a s ním většina podnikatelů a ekonomů) je hlavní realizace výnosu vědy- přes vzdělání. Úspěch ve vědě zajišťuje akademikům pozice na univerzitách a tato selekce dodává vysoce kvalifikované pedagogy zajišťující tok podstatných informací ke studentům. Úkolem vědců není produkce vynálezů a patentů, ale produkce informací a lidí, kteří výnosné aplikace budou realizovat. Globální a krajně kompetitivní trh na vědecké informace spolehlivě selektuje osoby schopné odhalit perspektivní směry a schopné vytvořit úspěšné týmy. Takže existuje jednoduchý postup ke produkci kvalitních odborníků- neprodukovat doktoranty jen pro potřebu vědy, ale zvýšit jejich množství tak, aby do praxe přicházeli lidé s nejintenzivnější přípravou. A samozřejmě nepočítat  s kvalifikací vlády pro směrování vědy i když ji financuje. Stačí tlak na výsledky a eliminace pochybných kriterií (třeba sborníky) z hodnocení, což se bude lišit i v jednotlivých oborech.

Realizace výnosu z vědy přes vzdělání

BINGO !!!Přesně o to jde - a to taky (paní Štorchová) v USA, Švédsku, Finsku apod. přesně podchytili.Potřebné kroky:1. Nová definice postgraduálního - i pregraduálního - vzdělávání. Tím myslím sloučení magisterských a doktorských škol = graduate schools a  nová definice bakalářského vzdělávání. Už dnes má např. řada fakult ČVUT čtyřleté bakalářské studium.2. Lidi z AV -kteří na to mají - zapojit do těchto graduate schools.Tento návrh řeší všechny problémy:1) Průmysl bude plynule dostávat poznatky - přímo v hlavách lidí - od studentů, kteří nebudou pokračovat do doktorátu nebo které si v jeho průběhu "odkoupí". (Kontrolní otázky: Kdo v českém průmyslu je schopen a ochoten takové lidi zaplatit? Kdo z budoucích nadřízených má o takové, vysoce kvalifikované, lidi, vůbec zájem? Ledacos o českém firemním výzkumu, co se momentálně skrývá za spory o podíl na financování výzkumu, se samo ukáže.)2) Skupiny z ústavú Akademie věd se dostanou k organizaci a zabezpečování doktorského studia. (O to přece ideálně jde, peníze jsou ve vědě až na posledním místě, ne?). Za to zaplatí drobnou cenu - budu se muset stejnou měrou podílet i na magisterském studiu.3) Vysoké školy se přirozeně a vnitřně diverzifikují na fakulty či jejich části, kde se graduate schools vytvoří a obstojí v mezinárodním hodnocení, a na ty ostatní.

Aha ;-)

Omlouvám se Vám, pochopil jsem to úplně jinak; žádných výhod od Linetu ani jiných firem vskutku neužívám. A máte pravdu, že blíže znám humanitní obory, byť jsem krátce studoval na VŠCHT a PřF UK, nicméně myslím, že i naše FF UK by potřebovala někde trochu více obměn, než je reálně možné... Mějte se hezky, ona původní nabídka pochopitelně platí (jak uznáte sám za vhodné). Pěkné léto, rmt

Nějak tomu nerozumím

Mě by spíš zajímalo, když je pan Frolík cítí být povolaným nám všem kázat, proč si svoje firemní šanony sbalil a odlifroval je do Nizozemska? Neměl by své knížecí rady raději vypouštět kam se přemístil, aby mu nedanili dividendy?

Tak to pan Frolík vysvětloval již zde:

http://www.ceskapozice.cz/byznys/personalie/prezident-vyznamenal-veterany-vychodni-fronty-vedce-ale-i-podnikatele-zbynka-froli#comment-19919 ;

Je mi smutno :-(

Ano, nezbývá než s panem Frolíkem souhlasit. Dotace pro průmysl ať ve formě daňových úlev nebo jak píše pan Frolík, ve formě dotací, mají skutečně stimulační účinek a relativně  rychlou makroekonomickou návratnost. Ano, investice do školství, vzdělání a skutečné vědy jsou dlouhodobou investicí, která přesahuje jakékoli volební období. Lze snad pouze dodat, tak se prosím vládě nedivte, že zadání jejích klientů je takové jaké je.Jsem rád, že konečně někdo ukázal, jak přesně se věci mají a jak krátkozrací jsou lidé, kteří dnes o české vědě rozhodují. Jestli chápu správně, tak bude asi nejlepší tu klasickou vědu a výzkum v České republice típnout, peníze odklonit na cosi co se zve inovace, a je hotovo. Ono také co jiného ubohému průmyslu zbývá, když ostatní zdroje vyschly.Jak kdysi řekl můj školitel: "Člověk by měl mít z vědecké práce především radost, to se zákonitě dostaví i dobré výsledky". Nedávno jsem ho ale slyšel říkat: "Ta radost se z naší práce nějak vytrácí" ...

Věda....?

No, já znám pana Frolíka osobně ještě z doby, kdy začínal ty postele montovat ve stodole na konci dědiny za Slaným... myslím, že to je velký pragmatik, který neváhá ve svém byznysu použít nejmodernější poznatky organizace a řízení a taky technologie.  Nechci zde obhajovat jeho článek, myslím ,že to je velmi složité, ale souhlasím s tím ,že česká věda je naprosto zbytečně rozplizlá a v podstatě dělá v mnoha ohledech vědu pro vědu bez konkrétních výstupů pro CŘ....netuším, co je konkrétně a hmotně přínosné pro ČR ve výzkumu Antarktidy a severních polárních oblastí a stejně tak by se dalo ukázat na další oblasti, které pro nás nemají žádný konkrétní výstup a utápí se v tom veřejné peníze. A pravdou je, že mnohé ty výzkumy končí prodáním licence a jejich efekt pak shrábně úplně někdo jiný. Za fangle a metály si tahle země nic nekoupí, to už dobře známe z dob RVHP. Co takhle nějaký ten opravdový výzkum organizovat sdružením více pracovišť ve více státech, třeba OECD a pak se společně podělit i o zisk z výstupů toho nákladného výzkumu dovedením výsledků do komerční sféry?... Naše školy dokáží určitě vychovat skvělé vědce, ale bohužel na tak malý stát si asi nemůžeme dovolit všechny zaměstnant ve státem placeném výzkumu bez finančních přínosů pro stát a tím i vědu zpětně. Asi se tedy budeme muset rozhodnout, co nám ty peníze opravdu přináší, co je dál nezbytné udržovat na určité úrovni ( třeba Ústav pro jazyk český, historii a pár podobných) a ten zbytek asi zakonzervovat.... Tento stát ničí systematicky rozvoj školství a vědy od samého počátku roku 90  a tak si i akademická obec bude muset rozmyslet, která ta politika je správná a zapomenout na vše řešící ruku trhu.....ta ukazuje , že vědu v ČR ani moc nepotřebuje (proč asi?). A  je na akademické obci, aby své dobré, byť u nás nepoužitelné hlavy dokázala dobře prodat do ciziny....prospěje to republice, vědě a nakonec i těch velrybám a tuleňům.... A mimochodem.....ty páně Frolíkovy postele jsou doopravdy skvělé...na to klidně dám ( na rozdíl od české vědy) hlavu na špalek...... 

Já to vidím spíš jako ten Dan Schechtman

Zrovna před půl hodinou jsem skončil delší rozhovor o našich výsledcích s jedním poměrně významným teoretikem statistické mechaniky. Takže se moc nebojím, že bych neměl pravdu.  Tak trochu na oplátku, z popularizačních učebnic ani  jeden z nás nečerpal. Přeji mnoho zdaru.

Vážený pane kolego,

pojďme se někdy osobně sejít. Ozvěte se mi, prosím, na martin.rychlik@ceskapozice.cz. Děkuji. Hezký den, rmt

Vážený pane kolego,

děkuji za nabídku, pokud padne (zdůrazňuji slovo padne) současný vládní slepenec, bude prostor pro setkání.Nejen já (jak vidíte, Dalibor také)  jsem vděčný za Vaše úsilí, vynakládané na ČP.  Ale témata vědy, univerzitního vzdělání, role intelektuálů, poznatelnosti světa ... jsou atraktivní, ale náročná. Vy jste orientován humanitně. Střety o peníze ovšem probíhají především na frontě finančně náročných přírodních (lékařských) věd.Pokud se chcete věnovat  ''přízemnějším'' oblastem aplikovaných věd, zkuste se zaměřit nikoliv na výrobce postelí vzešlého z nemocnice pro kulichy - FN Motol, byť se stal vývěskou "vědy" ODS. Jeho ambice organizovat základní výzkum je obtížná. Zkuste se zaměřit na vědce, kteří postavili své podnikání na vědě a kteří vědu dále podporují. Rychlým prohledáním internetu naleznete například tři mediálně  výrazné postavy:http://www.kareljanecek.com/cz http://www.contipro.com/cs/historie http://www.ceskatelevize.cz/porady/1185083644-portrety/305294341920003-armin-delong/video/ Osobně znám více velmi úspěšných vědců-podnikatelů, ale právě  protože je znám osobně, nechci jejich jména vyvěšovat zde. Třeba je vypátráte sám.Zamyslete se nad tím, zda tato vláda, se svými aférami, kmotry, personálními konflikty, neúctou k zákonům a pohrdáním občany, je způsobilá zasahovat organizačně a koncepčně (!!!) do  akademické sféry.P.S.: Už máte v zásobě nějaké zlepšení nemocničních lůžek firmy LINET? Že ne? Přemýšlejte o sobě.

S. Jobs a inovátor?! Geniální obchodník!

Co má AV a financování výzkumu a vědy společného s úspěchem koryfejů jakými jsou/byli S. Jobs nebo B. Gates? Takový úspěch nelze vytvořit na bázi dotací, ale tvrdé práce a inovativního, riskantního obchodního modelu. Myslím, že je příznačný jeden fakt: Gates nedokončil studia a nejspíš udělal dobře.Správný vizionář (obchodu a výroby) dokáže geniálně využít již vytvořené výsledky výzkumu a doplnit je vlastními inovacemi (až už jsou patentované nebo ne). Kdo si vzpomene na výzkumné centrum Xeroxu, které za pochodu nadhodilo většinu konceptů moderních PC. Nebo armádní či CERNové prazáklady Internetu? Málokdo. Ale bez, bez tohoto "zbytečného" zkoumání pro nic, za nic a svobody zkoumat, by nejspíš tyto obchodní úspěchy nebyly.Naopak si myslím, že by stát měl jasně oddělit ve výzkumu podporu podnikání a podporu opravdové vědy a výzkumu - tedy takové, která nemá bezprostřední efekt v podnikání a kterou NIKDO jiný nepodpoří. Kde by byli úspěšní technologičtí inovátoři tržní ekonomiky bez "zbytečné" vědy... Osobně bych jim na výzkum přidal pouze za podmínky, že podpoří základní výzkum a vědu nad rámec pouhého profitu. Je drzé a nehorázné, že si uzurpují a chtějí platit "své" diplomanty a jejich výstupy! Ad kulturní dědictví & humanitní vědyV Česku existuje a je velmi rozšířena iluze, jak jsme kulturní a jak podporujeme kulturu. Není tomu tak, naše výdaje do kultury a humanitních věd jsou ubohé a jejich podíl na HDP směšný. Sponzoři? Nenechte se vysmát. Leda omylem, když to potřebuje PR oddělení. Takže zrušme, slučme - však to nějak přežije a není to nezbytně nutné etc.  A překvapí někoho, že kolegové z věd exaktních a lépe zpeněžitelných svými konkurenty pohrdají a nejraději by je zrušili? Hádejte, jak je nastaven "kafemlejnek" vůči humanitním oborům? LIKVIDAČNĚ.

Co je to základní výzkum?

To je, myslím, ten hlavní problém. Vědu v celém světě ovládá šedá zóna 100% financovaného "mee too" výzkumu (citace Bruce Albertse) a věčně dotovaného "aplikovaného výzkumu". Základní výzkum, který jde po principech věcí, nemá nikdo problém podpořit. A o jeho významu nikdo nepochybuje. Takový výzkum ale často bývá i technicky nový a ten, kdo ty nové technologie pro vědce konstruuje, z něj přímo těží. Dnes, v době počítačů, se do praxe přímo derivují i teoretické poznatky. Ten problém, který se tady diskutuje, je posunutý tím, že kdekdo se cítí základním výzkumníkem. Já se jím zdaleka 100% necítím, ale dobře vím, že jsem daleko směrem do základního výzkumu od většiny z těch, kteří jsou za nej placeni. A ti vehementně diskutují.