Před jízdou ještě položili květiny u Masarykova pomínku v Hodoníně. První československý prezident byl zdejším rodákem. Pomník byl rozebrán za nacistické okupace, po únoru 1948 i po sovětské okupaci v roce 1968.
Pro jízdu prezidentů byl sestavený speciální vlak, který táhla lokomotiva zvaná zelený anton. Šlo o první rychlíkovou lokomotivu československé výroby s označením 486.0. Škodovy závody vyrobily ve 30. letech minulého století devět kusů.
Za lokomotivou byl mimo jiné zařazen pro prezidenty salonní vůz z roku 1930, který vyrobila Ringhofferova továrna v Praze k 80. narozeninám Masaryka. Dále jel také vůz vyrobený v 60. letech, kterým později jezdíval Gustáv Husák. Vlak doplňovala i postrková motorová lokomotiva zvaná bardotka.
V Topoľčiankách oba prezidenti navštíví zámek, kam jezdíval Masaryk na letní pobyty, setkával se s významnými osobnostmi a také zde vznikly Hovory s T. G. M., které sepisoval Karel Čapek.
„Nikdy jsem na tomto zámku nebyl a velice se na něj těším,“ řekl ve vlaku novinářům Zeman. Zopakoval, že je zastáncem první republiky. „Neustále ji dávám za příklad,“ uvedl. Podle Kisky bylo období první republiky plné naděje a optimismu z budování nového státu a demokracie v nové Evropě.
Oba prezidenti si pochvalovali nevšední cestu vlakem a vedle světlých momentů společné historie připomněli i ty temné. „Smutných období bylo více, nejsmutnější bylo rozdělení a existence Slovenského státu,“ řekl Kiska. Připomenul, stejně jako Zeman, že smutné období bylo po roce 1948 a po roce 1968. „Prožili jsme toho spoustu a hodně a neznám dva státy, které by měly na světě tak blízko,“ dodal.