Zemanova milost Kajínkovi? Populismus před volbami, odsuzují vměšování advokáti

Kajínkova kauza začala už v roce 1994, kdy zřejmě nejznámějšího českého vězně dopadla pražská zásahová jednotka. Po více než dvaceti letech, které strávil dnes šestapadesátiletý Kajínek za mřížemi za dvojnásobnou nájemnou vraždu a pokus vraždy, přišel prezident Miloš Zeman s nečekaným tahem. Do případu k nelibosti advokátů oslovených serverem Lidovky.cz zasáhl jediným výrokem.

Zeman „vážně uvažuje“

„Řekl jsem ‚vážně uvažuji‘, ale to znamená hodně,“ podotkl ve čtvrtek Zeman na čáslavském náměstí před lidmi, kteří se v reakci na možné omilostnění Kajínka souhlasně roztleskali.

Později v Benešově dodal, že to neznamená, že Kajínka propustí. „Já jsem neodpověděl, že ho propustím, já jsem odpověděl, že zvážím udělení milosti, protože nejsem zcela přesvědčen o jeho vině a kromě toho sedí už 20 let. A 20 let je velmi dlouhá doba,“ vysvětlil prezident.

Vázně uvažuji o milosti pro Jiřího Kajínka, řekl pan prezident občanům v Čáslavi.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 6. dubna 2017

Podotkl, že pochybnosti o Kajínkově případu veřejně vyjádřil už v roce 2001 současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, který se ještě jako ministr spravedlnosti ve vládě Vladimíra Špidly se spisem seznámil. Při uvažování o Kajínkově propuštění chce Zeman studovat všechny podklady, které se kauzy týkají. Před čtyřmi lety prezident přitom tvrdil, že by Kajínkovi milost nedal.

Jeho krok nicméně už teď vyvolává mezi esy v advokacii oslovenými serverem Lidovky.cz rozporuplné reakce. Většina z nich s rozhodnutím prezidenta zasahovat do kauzy Kajínek - byť jen tímto výrokem - zásadně nesouhlasí.

„Myslím, že je to populistický krok, protože Miloš Zeman jíž dříve řekl, že mu milost udělovat nebude. A pokud vím, tak také řekl, že je bude udělovat ve skutečně výjimečných případech, například u onkologicky nemocných lidí. A protože si je vědom, že jde o známou osobou, tak je to krok do neznáma,“ uvedl advokát Jaroslav Ortman, který zastupoval klienty i v některých významných kauzách. Byl například obhájcem Davida Berdycha z Berdychova gangu.

„Nevím, jestli to myslí jako součást prezidentské kampaně, ale jestli chce oslovit lidi tím, že udělí milost pachatelům, kteří byli odsouzeni za vraždu, tak je to bez komentáře. Jestli by to tak ale myslel, tak já mu dám seznam dalších patnácti vrahů a ty může také pustit,“ podotkl Ortman lakonicky.

Milost pro Kajínka by podle něj totiž poukázala nevyzpytatelnost Miloše Zemana. „Pak už si nebudeme jisti ničím. Je to sice prezidentovo právo, a já bych to ani neměnil, ale tohle je trošku mimo rámec,“ mínil Ortman.

S postojem hlavy státu k jedné z nejznámějších porevolučních kauz nesouhlasí také známý advokát Jiří Teryngel. „Myslím, že by o této věci měl Zeman dále přemýšlet a v myšlenkách by měl dospět k tomu, že na to má zase zapomenout. Kajínek má maximálně v roce 2022 nárok na podmínečné propuštění. Zemanův výrok jsem slyšel. On tvrdil, že jsou tam důvodné pochybnosti o tom, že to Kajínek spáchal. Kdyby tam ale byly důvodné pochybnosti, tak ho nemohli odsoudit,“ odrazil Teryngel ostře Zemanova slova.

„Doživotí je krutý trest. Kajínek už sedí docela dlouho a řekl bych, že trestná činnost je také funkcí věku. Jemu už je přes padesát. Násilníků, kterým je víc než padesát, je relativně málo. Nicméně jestliže soudy shledaly, že má dostat doživotí a existuje možnost podmínečného propuštění, tak si myslím, že pan prezident, který se při nástupu do funkce vyjádřil tak, že bude milostmi šetřit, by si to měl nechat pro někoho, u nějž jsou pochybnosti nebo zdravotní problémy větší,“ uvedl advokát.

Bezprecedentní krok. Rath posílá Zemana k Ústavnímu soudu, nelíbí se mu zásahy do jeho případu

Podle něj by se měl takového kroku zdržet i proto, že by tím dal najevo, že je „aktivistickým prezidentem“. Narazil tím například na jeho vměšování i do jiných živých kauz. Naposledy například do případu bývalého hejtmana a lékaře Davida Ratha v souvislosti s odposlechy. Čtěte: Kauza Rath. Když u někoho najdeme sedm milionů, jsou diskuse o vině nepatřičné, podotkl Zeman

I přes poněkud svérázný krok Zeman našel mezi advokáty svého příznivce. „Já bych s tím plně souhlasil, protože Kajínek by se určitě nedopustil vraždy. Jak jsem s ním přišel do styku, tak můžu říci, že je velice inteligentní člověk. Sice nějaké škraloupy z minulosti měl, ale jsem přesvědčený, že vraždy by nespáchal. Kajínek byl odsouzený na základě utajených svědků,“ uvedl advokát Oldřich Choděra.

„Vzhledem k tomu, že už v kriminále byl, udělal z policistů blázny. Říkal jim, že je ochoten se s nimi bavit o hudbě, ale o trestné činnosti už nikoli. A oni proti němu použili utajované svědky. A utajovaným svědkem odsoudíte kohokoli,“ tvrdil Choděra.

Zato advokát Tomáš Sokol je v komentáři zdrženlivější. „Nechci se k tomu vyjadřovat. Udělení milosti není právní úkon. To je věc posouzení konkrétní situace jiného člověka. A já k tomu případu nemám žádné podklady,“ sdělil Sokol.

Opatrný je také ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO), a to i přesto, že již po nástupu do funkce odmítl obnovu Kajínkova procesu. „Co se týče návrhu na udělení milosti, jde o suverénní právo prezidenta, pan ministr nemá v tuto chvíli důvod se k jeho návrhu blíže vyjadřovat,“ uvedla za resort mluvčí Tereza Schejbalová. Ministr na sms zprávu se stejným dotazem neodpověděl.

Kajínek nikdy vinu nepřiznal

Plzeňský soud uložil Kajínkovi doživotní trest 23. června 1998. Odsoudil ho za to, že v roce 1993 zastřelil v serpentinách pod plzeňskou věznicí Bory podnikatele Štefana Jandu a jeho osobního strážce Juliána Pokoše. Druhý bodyguard Vojtěch Pokoš útok přežil. Vraždy si prý objednal jiný podnikatel.

„Vím, kdo střílel. Byl to Kajínek. Nemám důvod lhát po těch letech a neměl jsem ho ani předtím. Jenže já jsem cikán a recidivista, takže podle všech lžu,“ řekl Vojtěch Pokoš v pátek Právu.

„Od čtvrtka jsem úplně mimo. Nechápu to a nejde mi to vůbec do hlavy. Samozřejmě se cítím ohrožený. A nejenom já a moje rodina. Jestli se stane, že ho pustí, tak u takového člověka nemůžete vědět, co udělá, jestli se bude mstít, je to chladnokrevný vrah,“ tvrdil Pokoš.

Vinu Kajínek nikdy nepřiznal, policii obvinil z vykonstruovaného procesu a soud z předpojatosti. V důsledku mediálního zájmu se v případu objevila řada nesrovnalostí, později i nové svědecké výpovědi. Tři ministři spravedlnosti podali stížnost na chyby při vyšetřování. Kajínek žádá o obnovu procesu, zatímco jiní svědkové ho obviňují z manipulace veřejným míněním a ze zastrašování.