Holcát řekl, že je prezident neustále sledován, a dodal, že může potvrdit, že se Zeman cítí velmi dobře. Je podle něj v dobré psychické i fyzické kondici. Ošetřující lékař prezidenta Miloslav Kalaš poznamenal, že Zemanův stav musí být dobrý, když dokázal absolvovat program, který loni měl. Zeman v první polovině roku navštívil Čínu, Vietnam či Kazachstán, právě v té době vypadal často velmi unavený. V druhé polovině roku byl program prezidenta méně hektický.
Kalaš také řekl, že stav Zemana je podle něj takový, aby mohl nadále vykonávat svou funkci.
  |
Zeman loni při řadě svých veřejných vystoupení působil dojmem, že má zdravotní problémy. Často působil unaveně, výrazně také zhubl. Při oznámení své kandidatury loni v březnu řekl, že absolvoval vyšetření, které potvrdilo, že má cukrovku a polyfunkční neuropatii, což bývá neurologická komplikace při onemocněních cukrovkou. V září podstoupil preventivní prohlídku na počítačovém tomografu (CT), která neodhalila žádný problém, o kterém by se nevědělo, oznámil tehdy prezident.
Sám Zeman loni v listopadu hovořil o tom, že mu „odešla cukrovka“. Jeho lékař Miloslav Kalaš vysvětlil, že ke snížení hodnot glykemie přispělo dodržování diety a prezidentovo výrazné zhubnutí. Za velké riziko ovšem Kalaš označil to, že Zeman „hodně kouří“.
Objevily se spekulace, že Zeman trpí rakovinou. Po brněnském politikovi Svatopluku Bartíkovi, který zprávu napsal na facebook, Pražský hrad požaduje omluvu a pět milionů korun. Onemocnění rakovinou na tiskové konferenci odmítl onkolog Luboš Petruželka. Řekl, že není členem prezidentova lékařského konzilia, byl požádán o nezávislé posouzení dokumentace. Uvedl, že ke dni vyšetření na základě dokumentace nenalezl žádné známky onkologického onemocnění.
Zeman je pod drobnohledem od svého zvolení
Zemanova životospráva se opět stala věcí veřejnou po převzetí funkce prezidenta v březnu 2013. Například v květnu téhož roku, když při odemykání komory s korunovačními klenoty působil unaveně a několikrát zavrávoral. Podle oficiálního prohlášení měl virózu, v médiích se spekulovalo o opilosti. V srpnu 2013 pak lékaři nově ustaveného koncilia oznámili, že Zeman trpí polyfunkční neuropatii, což bývá neurologická komplikace při cukrovce, kvůli které hůře cítí nohy.
Během prvního roku prezidentského mandátu se Miloš Zeman potýkal i se zraněním, které si koncem října 2013 přivodil doma, když v noci upadl a narazil kolenem do skříně. Šéf jeho lékařského koncilia Martin Holcát přitom vyloučil, že by za úrazem mohl stát alkohol nebo mrtvice, jak spekulovala některá média. Se zraněním se tehdy prezident léčil více než měsíc, zpočátku se pohyboval na vozíku, později s pomocí berlí, od prosince pak začal jako oporu používat hůlku.
Veřejnost se vždy zajímala o zdravotní stav prezidentů
Veřejnost se zajímala i o zdraví Zemanových předchůdců ve funkci prezidenta samostatné ČR, tedy Václava Havla (prezidentem 1993 až 2013) a Václava Klause (2003 až 2013). Havla trápily časté záněty průdušek, kdysi kouřil a podepsal se na něm pobyt ve vězení v 80. letech. V roce 1996 mu lékaři odstranili zhoubný nádor a odebrali polovinu plíce. Tehdy vzbudila rozruch televize Nova, která odvysílala záběry prezidenta, pořízené potají přes okno jeho pokoje.
Vlnu zájmu vzbudilo Havlovo zdraví také v roce 1998, kdy se při pobytu v rakouském Innsbrucku musel akutně podrobit operaci kvůli proděravělému tlustému střevu. O Havlovo zdraví se jinak starala Ústřední vojenská nemocnice ve Střešovicích, od roku 1998 pak péči o prezidenta koordinovalo lékařské koncilium. Jeho členem byl například známý fyzioterapeut Pavel Kolář, který se později staral také o Zemana.
Václav Klaus se oproti svému předchůdci ve funkci hlavy státu těšil dobrému zdraví, lékaře vyhledával převážně jen kvůli nachlazení či úrazům ze sportu. Nejvážnějším zákrokem byla v roce 2008 výměna kyčelního kloubu ve nemocnici Na Bulovce, kde o něj pečovalo konzilium pod vedením ortopeda Pavla Dungla. V únoru 2012 pak Klaus podstoupil operaci šedého zákalu.
