Berlinale v hlavní soutěžní sekci letos nabídlo snímky spíše průměrné. Jako hlavní kandidát na Zlatého medvěda z nich vyčníval turecký film Bal (Med) režiséra Semiha Kaplanoglua, protože jde o titul vyloženě festivalový. Porota vedená nepředvídatelnou osobností německého režiséra Wernera Herzoga mohla překvapit, nakonec však sošku za nejlepší film získal skutečně Bal.
Zlatého medvěda pro Kaplanogluův snímek lze chápat i jako ocenění režisérovy předchozí tvorby a konzistence. Bal je totiž závěrečným dílem stylisticky jednotné trilogie, jejíž předchozí díly se jmenovaly Vejce a Mléko. Lyrický film s minimalistickým příběhem se odehrává v horách severovýchodního Turecka, kde se stále žije jako před sto lety. Otec v něm učí malého synka základním dovednostem a lásce k přírodě. Pomocí dlouhých záběrů Semih Kaplanoglu ukazuje neměnnost ubíhání času a spjatost lidí s jejich životním prostředím. Medvěd za domácí vězení Coby nejlepší režisér byl Stříbrným medvědem oceněn Roman Polanski, který soutěžil s politickým thrillerem The Ghost Writer. Ten je oproti Balu zcela nepokrytě mainstreamový; jeho účast v hlavním programu Berlinale, potažmo zmíněnou trofej, proto nelze nechápat jako gesto podpory filmaři, jenž je momentálně v domácím vězení ve Švýcarsku. „I kdybych mohl přijet, nepřijel bych,“ vzkázal Polanski. „Když jsem totiž naposledy jel na nějaký festival, abych převzal cenu, skončil jsem ve vězení.“ Filmař tak připomněl incident z loňské přehlídky v Curychu, kde byl zatčen.
Rumunský film Eu cand vreau sa fluier, fluier (Když budu chtít písknout, zapískám) hlavní jury čítající vedle Herzoga například herečku Renée Zellwegerovou či somálského spisovatele Nuruddina Faraha vyzdvihla dvakrát: udělila mu Velkou cenu poroty a cenu zakladatele Berlinale Alfreda Bauera, určenou hranému filmu, jenž otevírá nové perspektivy.
Velký úspěch měl u poroty ruský film Kak ja provjol etim letom (Jak jsem strávil tohle léto) Alexeje Popogrebského, který byl příznivě přijat i kritikou. Drama odehrávající se na meteorologické stanici na nehostinném kusu země za severním polárním kruhem vyneslo Stříbrné medvědy ex aequo za nejlepší mužské herecké výkony představitelům obou hlavních rolí - Grigoriji Dobryginovi a Sergeji Puskepalisovi. Kameraman Pavel Kostomarov si odnesl trofej za výjimečný umělecký přínos. Ocenění pro nejlepší herečku vydobyla Šinobu Teradžima za roli v japonském protiválečném filmu Caterpillar (Housenka). Nejlepší scénář mělo podle poroty čínské melodrama Tchuan Jüan (Odděleně spolu), jež přehlídku zahajovalo.
Hřebejk následuje po třech letech Menzela Ze dvou cen udělovaných na Berlinale řadou nezávislých porot se radovali tvůrci českého zástupce v oficiálním programu, filmu Kawasakiho růže. Snímek Jana Hřebejka získal ocenění ekumenické jury a Mezinárodní konfederace uměleckého a esejistického filmu (CICAE). Jde o první úspěch tuzemské kinematografie v Berlíně od roku 2007, kdy v hlavní soutěži běžel Menzelův titul Obsluhoval jsem anglického krále a získal cenu FIPRESCI. Loni Českou republiku reprezentoval snímek Kdopak by se vlka bál; v sekci Generation Kplus věnované tvorbě pro děti a mládež sice zaujal, ale žádné ocenění nezískal.
Kawasakiho růže s velkým sukcesem zahájila prestižní nesoutěžní podsekci bloku Panorama nazvanou Panorama Special. Vydobyla řadu pozitivních recenzí a později se článek o ní objevil i na titulní straně vlivného filmového periodika Variety.
Berlinale po udělení cen pokračovalo ještě celou neděli, kdy bylo věnováno primárně divákům. V jeho rámci se letos odpromítalo téměř čtyři sta snímků z osmapadesáti zemí. Návštěvnost činila rekordních 300 tisíc diváků.
