Politické strany, jež mají v popisu práce usilovat o moc, si na městské úrovni často nemohou nijak vybírat, zvlášť nabízí-li se jim jako partner disciplinovaná strana nebo volební uskupení sólistů.
Je-li tohle pragmatické řešení nepříjemné pro "novou" Nečasovu ODS, pro opoziční ČSSD je daleko nebezpečnější. Ostrá protivládní rétorika v parlamentu je konfrontována s dohodami, které místnímu obyvatelstvu nevyvracejí představu, že o blaho obce jde až v poslední řadě.
Velkokoaliční strany si následky odnesou, bez ohledu na kulaté řeči o tom, že v komunální politice se neřeší ideologické, ale obecní problémy.
Koalice s tradičními protivníky mohou být stejně tak jedinou cestou ke stabilní radnici jako mocenským kartelem zajišťujícím jistým kruhům klid na práci. Trend oslabování tradičních politických stran v komunálních volbách je neúprosný a zisky nezávislých či různých ad hoc sdružení snad cosi napovídají.
Třeba jsou obecní velké koalice mezi modrými a oranžovými jakýmsi posledním hurá. Příště už na to třeba nebudou mít zúčastněné partaje dost hlasů.
