Vzdělané čtenáře Lidových novin velmi rozhořčilo naše přechylování jména nové islandské premiérky Jóhanny Sigurdardóttirové. Dokonce natolik, že jim na naši adresu „uniklo“ pár výrazů, které bychom očekávali spíš od čtenářů nevzdělaných. Za všechny cituji nepříjemné odhalení, jež se podařilo panu L. M.: „Novináři by občas měli i přemýšlet, i když uznávám, že to někdy bolí.“ Ano, pane L. M. a ostatní, přemýšlení nás v redakci velmi bolí, proto jsme se této činnosti dosud celkem zdárně vyhýbali. Ale zdá se, že dobré časy skončily a budeme se muset poohlédnout po nějakém kurzu přemýšlení. Přesto vás potěším zprávou, že dokonce i mezi námi se našlo pár čestných výjimek, které vědí, že dóttir v islandštině označuje dceru. A považte, přesto jména nositelek takto zakončených příjmení přechylují! Na jejich obranu cituji naše soutupce z Ústavu pro jazyk český: „Přechylování příjmení, a to příjmení domácího i cizího původu... vychází ze strukturních vlastností češtiny - z toho, že různé gramatické významy slov vyjadřujeme pomocí koncovek. V každé mluvnici a jazykové příručce se s ním počítá jako s přirozenou a nezbytnou součástí gramatického systému... Český slovosled není natolik gramatikalizovaný, aby mohl bez pomoci koncovek signalizovat větněčlenské vztahy... Tam, kde je to možné, dáváme rozhodně přednost přechýlené podobě.“ Další z naší nedoucké party, Miloslava Knappová, v knize Naše a cizí příjmení v současné češtině (Tax Az Kort 2002) sice přiznává, že ví, co v islandštině znamená dóttir, ale pak si to všechno zkazí tvrzením, že „například v mediálních prostředcích je možné naznačit ženský rod nositelky takového příjmení užitím přechýlené podoby...“. Takže si v Lidových novinách i nadále dovolíme islandskou premiérku i její krajanky prznit s ohledem na to, že jsme Češi, a na to, že i mezi čtenáři se kromě vás vzdělanců může najít také nějaký ten novinář nebo člověk, který neumí islandsky.
Rubrika vychází každý pátek
O autorovi| Ondřej Tuček, vedoucí jazykový redaktor LN, ondrej.tucek@lidovky.cz
