32 nanometrů pokořeno. Co bude dál?

V současné době se při výrobě používá 45nm technologie. Jen pro srovnání: lidský vlas má tloušťku 0,05 mm, což je asi 1 500 krát více, než nově používaná technologie.

Toto neustálé zmenšování se snaží naplnit dva zákony. Ten první, pojmenovaný podle svého vyslovitele Gordona Moora, říká, že se množství tranzistorů integrovaných v jednom čipu zdvojnásobí každých osmnáct měsíců. I když toto tvrzení nemá oporu v žádném fyzikálním zákoně a vychází pouze z empirických pozorování, platí už více jak 40 let a někteří odborníci mu předpovídají ještě 10 – 20 let platnosti, během kterých miniaturizace nejspíše narazí na nějakou nepřekonatelnou fyzikální překážku.

Z tohoto zákona vychází i vnitřní plán Intelu nazvaný jako „tick-tock“ model, který se týká produktové a výrobní frekvence procesorů. Zjednodušeně se dá říci, že každých 12 měsíců předpokládá zcela novou procesorovou architekturu a modernizaci výrobního procesu. Zahájení výroby 32nm čipů během budoucího roku znamená, že se tento plán daří naplňovat už po dobu čtyř let. Nové 32nm výrobní proces přináší druhou generaci high-k a metal gate technologie, je využita 193nm imersní litografie.

Intel se tak významným způsobem vzdaluje svým konkurentům: AMD plánuje zahájení 32nm výrobního procesu až na konec roku 2010 nebo začátek roku 2011.

Důraz na spotřebu
„Inovace ve výrobních procesech nám pomáhají zvýšit náskok v oblasti výpočetního výkonu i výdrži baterií u notebooků, serverů i stolních počítačů s procesory Intel,“ říká Mark Bohr, ředitel procesové architektury a integrace. „Letošní úspěch při realizaci naší výrobní strategie nám ale umožní vyrábět i zcela nové produktové řady mobilních internetových zařízení, spotřební elektroniky, integrovaných počítačů nebo netbooků.“

Slova Marka Bohra dobře odrážejí proces změny, jakým výrobci výpočetní techniky v poslední době procházejí. Zatímco ještě před několika lety byl jediným měřítkem výkon, a některé procesory se tak pomalu začaly posouvat z kategorie „výpočetní technika“ do kategorie „domácí topná tělesa“, dnes se daleko více než kdy předtím dbá i na spotřebu.

A může za to nejenom rostoucí cena elektrické energie, ale hlavně rozmach přenosných zařízení. Kromě klasických notebooků se hlavně jedná o subnotebooky. Ty často vyměnily energeticky náročné pevné disky za SSD úložiště dat a procesory s co největším výkonem za ty úsporné. V této oblasti sklízí úspěchy zvláště procesor Atom od Intelu.

Jeho nástupce založený na 32nm technologii ponese jméno Medfield a měl by se na trhu objevit už během roku 2010. Kromě menších rozměrů a snížené spotřeby se dočkáme i výrazných změn v architektuře. Dojde k integraci grafického jádra a paměťového řadiče na jádro procesoru, kde se také ocitnou komponenty obstarávající I/O funkce (práci s disky) a také modul pro práci s multimédii, aby procesor zvládl akceleraci HD videa.

Mobil nebo notebook? Proč ne obojí!
Procesory Medfield najdou své místo jak v klasických noteboocích, tak subnoteboocích, ale hlavně v zařízeních třídy MID (Mobile Interface Device). U nich bude kladen hlavně důraz na design, a tak se mnohdy nebudou ani podobat současným přenosným počítačům, přestože je funkčně budou schopna nahradit.

Předpokládá se, že zařízení třídy MID jsou posledním stupněm před úplným splynutím chytrých mobilních telefonů a počítačů.