13. září 2016 5:30 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Ať o ohrožených dětech rozhodují diagnosťáky, ne soudy, navrhuje Válková. Sklízí kritiku

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 9Diskuse
Ministryně spravedlnosti Helena Válková. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministryně spravedlnosti Helena Válková. | foto: MAFRA- Michal Šula
PRAHA O tom, v jakém konkrétním dětském domově skončí dítě s nařízenou ústavní výchovou, by měly znovu rozhodovat diagnostické ústavy, nikoli soudy, navrhuje poslankyně Helena Válková (ANO). Její snaha o změnu zákona ale budí velké obavy mezi odborníky, kteří se starají o ohrožené děti. Bojí se, že by některé z nich musely zbytečně projít tímto typem zařízení, kde jsou i problémoví jedinci. Návrh, který bude sněmovna projednávat v úterý, označují za protiústavní.

Poslankyně za hnutí ANO a exministryně spravedlnosti Helena Válková by chtěla vrátit pravomoc umisťovat a přemisťovat děti, jimž soud nařídil ústavní výchovu, do konkrétních zařízení zpět do rukou odborníků z diagnostických ústavů, tedy ze zařízení pro děti s poruchou chování.

Ti by během jejich pobytu v ústavu vyhodnotili, jestli má být dítě následně umístěno do dětského domova, dětského domova se školou nebo výchovného ústavu s přísnějšími podmínkami. Přitom by měli zohlednit vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí a dbát na to, aby dítě pobývalo co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných blízkých osob.

Tento stav platil do konce roku 2013. Pak se od něj ale upustilo s tím, že by tak zásadní rozhodnutí mělo náležet právě soudům. Jsou to totiž právě ony, kdo zároveň rozhoduje o odloučení dítěte od rodičů. V tomto duchu se již před deseti lety vyjádřil i slovenský Ústavní soud, který se ve svém rozhodnutí mimo jiné odkazoval na Listinu základních práv a svobod a dále na Úmluvu o právech dítěte, které platí v českém právním řádu.

Zařízení navíc, kritizují odborníci

Pozměňovací návrh Heleny Válkové k novele občanského zákoníku, který bude projednávat sněmovna v úterý, počítá s tím, že by soudy o tuto možnost přišly. Jako argument zákonodárkyně uvádí především pomalé rozhodování soudů či potřebu zohlednit potřeby dítěte, čehož podle ní nejsou soudy plně schopny.

„Mám informace o tom, že minimálně 67 dětí, které v červnu 2014 dokončily základní školní docházku v dětských domovech se školou, nemohlo v září nastoupit na střední školu či odborné učiliště, protože soudy nestihly včas rozhodnout o přemístění z dětského domova se školou do výchovného ústavu, kde děti měly pokračovat ve vzdělávání,“ stojí například v odůvodnění návrhu ke změně zákona.

Stabilita na prvním místě

Podle zástupců organizací, jež se dlouhodobě věnují problematice ohrožených dětí, je však její text nesmyslný a tendenčně odůvodněný. Nejhlasitější kritika zaznívá od české větve mezinárodní organizace Lumos, kterou založila spisovatelka J. K. Rowlingová. Experti se nejvíce bojí toho, že by ‚diagnosťákem‘ musely projít i děti bez závažných poruch chování a že by byly vystaveny rizikům, které toto prostředí může přinést.

„Obáváme se toho, že diagnostickým ústavem projdou i děti, které takovou službu nepotřebují. Zvýší se tak počet míst, kterými dítě projde, a zároveň prodlouží doba, než se dítě dostane do trvalého umístění,“ uvedla pro server Lidovky.cz ředitelka Lumos v ČR a zároveň členka Výboru pro práva dítěte Rady vlády ČR pro lidská práva Petra Kačírková.

Existují prý jiná řešení. Například posílení kapacit opatrovnických soudů či omezení jiné agendy. Návrh proto rozhodně nedoručuje přijímat. Děti podle ní potřebují především stabilitu.

„Pobyt v diagnostickém ústavu může být přitom pro tyto děti rizikem, protože v něm pobývají společně s dětmi a mladými lidmi se závažnými poruchami chování,“ uvádí dále její kolegové z organizace v materiálech, které zpřístupňují nejrůznější statistické údaje vyvracející tvrzení poslankyně Válkové. Server Lidovky.cz měl možnost se s nimi seznámit.

O navrhované změně:

Co obsahuje navrhovaná změna zákona č.89 o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů podle Válkové?

„Diagnostický ústav přijímá děti s nařízeným předběžným opatřením, nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, a na základě výsledků komplexního vyšetření, zdravotního stavu dětí a volné kapacity jednotlivých zařízení je umísťuje do dětských domovů, dětských domovů se školou nebo výchovných ústavů. Přitom přihlédne k zájmům dítěte a k vyjádření orgánu sociálně-právní ochrany dětí a dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob blízkých dítěti; to platí i tehdy, přemísťuje-li dítě do jiného zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.“

zdroj: pozměňovací návrh ke sněmovnímu tisku č. 642

Podle předkladatelky návrhu by však nešlo o pravidlo, záleželo by prý na rozhodnutí ředitele diagnostického ústavu v daném případě.

„Nelze vytloukat klín klínem“ a řešit přetíženost soudů tím, že rozhodování o tak závažné věci, jako je umístění dětí, odebere stát z rukou nezávislého soudu. Je naopak třeba posílit opatrovnické soudy a posunout problematiku rozhodování o dětech do popředí zájmu justice,“ kritizuje navrhované obcházení soudů Kačírková.

Proti návrhu se též ostře staví Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, což je organizace právníků a sociálních pracovníků fungující již od roku 1999. „Nejdůležitější je, že navrhovaná úprava by byla protiústavní. Soud nemůže říci, že odebírá dítě z rodiny, a současně dítě nesvěřit do péče konkrétnímu subjektu,“ uvedl právník Adam Křístek, který je též členem Výboru pro práva dítěte.

Přijetí návrhu by podle něj v podstatě znamenal „znárodnění dítěte“. „Podle návrhu by soud dítě rodičům pouze odebral a pak by již mohlo být bez zasahování soudu umísťováno a přemísťováno, a to i opakovaně, mimořádně netransparentním způsobem v podstatě kamkoli na území celé republiky,“ doplnil dále Křístek s tím, že by navíc dětem i rodičům byla odepřena soudní ochrana.

Také Liga lidských práv upozorňuje na možná rizika spojená s případným přijetím návrhu poslankyně Válkové. Ty podle odborníků výrazně převažují nad pozitivy. „Přemisťováním z diagnostického ústavu do další instituce, o které rozhodne diagnostický ústav, se jen prohloubí trauma dítěte,“ uvedla právnička Šárka Dušková. Argumenty uvedené zákonodárkyní v textu prý není vůbec složité vyvrátit.

Už jen první z důvodů uváděných předkladatelkou návrhu, tedy údajně pomalé rozhodování soudů, vyvolává kontroverzní reakce. „Ze soudních statistik vyplývá, že do tří měsíců je meritorně rozhodnuto o přemístění v polovině případů, do půl roku pak ve více než 90 procentech. Takto rychlé snad není žádné jiné soudní řízení,“ uvádí k argumentu exministryně Křístek.

Odborník pak stejným způsobem kritizuje i tvrzení, že soudy prý nezohledňují kapacitu a naplněnost zařízení. „To ovšem není pravda, neboť zařízení se k věci vyjadřuje nebo má vyjádřit. Především ale ze školské statistiky vyplývá, že průměrná naplněnost výchovných zařízení nebyla nikdy naplněna přes 90 procent,“ loví ve statistikách právník z Poradny pro občanství, občanská a lidská práva.

Ombudsmanka návrh podporuje

Snahy o opětovné přeložení pravomoci na diagnostické ústavy namísto soudů přesto nejsou nic nového. Se stejným nápadem jako Válková přišla již v roce 2014 veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová, ačkoliv její předchozí kolegové z úřadu silně podporovali úpravu, která je dnes platná, tedy že o umístění dítěte do dětského domova či jiného výchovného ústavu rozhodují soudy.

Návrh Válkové proto dnes vítá. „Návrh ilustruje roztříštěnost péče o ohrožené děti, kterou dlouhodobě kritizujeme, přičemž její sjednocení je bohužel stále v nedohlednu. Připouštíme sice, že nejde o systémové řešení, ale mohlo by to pomoci vyřešit některé problémy, které v praxi vznikají,“ uvedla pro server Lidovky.cz mluvčí úřadu veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.

S tímto argumentem však zásadně odborníci nesouhlasí. „Nic lepšího než nezávislé soudy však naše civilizace pro oblast rozhodování o základních právech lidí dosud nevynalezla. Pokaždé, když se o to někdo pokusil, skončilo to navíc tragicky,“ pustil se do kritiky právník Křístek. „Přijetí navrhované úpravy by velmi výrazně zhoršilo právní postavení ohrožených dětí a jejich rodičů, vrátilo naší právní praxi o desítky let zpět a v konečném důsledku by ji stejně musel dříve či později zřejmě zrušit Ústavní soud,“ doplnil.

  • 9Diskuse
Šárka Kabátová

Autor

Šárka Kabátovásarka.kabatova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.