4. prosince 2010 12:05 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Byla to královna českých lesů, teď
jedli zachraňují geny ze Šumavy

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Obnově vzácných jedlí se lesníci a ochránci přírody snaží pomoci také tím, že sbírají ze stromů šišky, jejichž semena pak slouží jako reprodukční materiál v lesních školkách, neohrožovaných okusem zvěře. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Obnově vzácných jedlí se lesníci a ochránci přírody snaží pomoci také tím, že sbírají ze stromů šišky, jejichž semena pak slouží jako reprodukční materiál v lesních školkách, neohrožovaných okusem zvěře. | foto: ČTK
VIMPERK Fakt, že se lidé snaží třeba umělým odchovem v zoologických zahradách zachránit některý z vymírajících druhů zvířat, asi dnes nikoho neudiví. O to překvapivější ale může být zjištění, že v Česku vědci a lesníci podobným způsobem usilují o záchranu známého druhu stromu.

Jedle bělokorá, kdysi královna českých lesů a oblíbený vánoční stromeček, totiž v posledních 150 letech mizí z Česka i z celé střední Evropy takovým tempem, že najít jedli v lese dnes představuje skutečný problém. V Národním parku Šumava proto začali lesníci sbírat rouby ze vzácných jedlí, rostoucích ve výšce nad 1100 metrů nad mořem, s cílem zachovat genofond těchto stromů pro budoucí generace. Až staré jedle odumřou, mohlo by se totiž stát, že své geny už dál nepředají.

Jedle bělokorá

* Jedle bělokorá je zřejmě
nejznámější příklad dřeviny ohrožené v Česku vyhynutím.
Místem původního výskytu jsou
lesy střední a jižní Evropy.

* Strom se může dožívat až 600 let, poskytuje bílé nepryskyřičné dřevo. Typická pro jedli bělokorou je její stříbrošedá kůra. Mladé stromy mají špičku ostrou, staré zaoblenou.

* V 17. století tvořily jedle bělokoré 15 až 20 procent všech
dřevin na našem území, dnes je
jedle zastoupena pouze jedním
procentem.

* K jejich záchraně mají přispět
rouby odebrané z vytipovaných
rodičovských stromů naroubované v šlechtitelské stanici na připravené podnože.

"Tyto jedle bělokoré dokázaly jako jedny z mála přežít i ve vyšších nadmořských výškách v silné konkurenci smrku," řekl LN Daniel Černý z oddělení ekologie lesa šumavského národního parku.

Lesníci a ochránci přírody proto ve spolupráci s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti (VULHM) a odborníky na lesnickou genetiku vytipovali na hřebenech Šumavy už před čtyřmi roky 78 jedlí, které splňují přísná kritéria takzvaných rodičovských stromů. Z nich poté odborníci odebrali vysoko v korunách rouby, které poté naroubovali ve šlechtitelské stanici na připravené podnože.

Přišly o ochranu ostatních stromů
"Tyto už odrostlé roubovance pak přesazujeme do klonových archivů ve Filipově Huti a v Srní," řekl Černý. Jedle podle něj rostou na oplocených plochách, mimo dosah zvěře a pod ochrannou různých ochranných dřevin, jakými jsou borovice, jeřáb či bříza.

Hlavním důvodem, proč jedle bělokorá začala z českých lesů mizet, je podle odborníků změna systému lesního hospodaření. Ještě v 17. století tvořily jedle takřka 20 procent lesních porostů na Šumavě, dnes jsou to jen dvě procenta. V České republice se tento strom podílí na celkovém zastoupení dřevin jen jedním procentem. "Od 19. století se totiž v lesích Šumavy začalo plánovitě těžit, někdy i holosečně po celých plochách, což jedlím, které do určitého věku potřebují zastínění, nesvědčí," uvedl Černý.

Viníkem je i zvěř
Druhým důvodem úbytku jedle bělokoré jsou škody způsobené zvěří. Ta sice okusováním likviduje i mladé smrčky, vzhledem k jejich počtu ale nedokáže zlikvidovat na rozdíl od málo početné jedle celou mladou populaci. "Zejména v padesátých a šedesátých letech minulého století přemnožená zvěř doslova znemožnila odrůstání přirozené obnovy jedlí," uvedl Černý.

Staré jedle, které přežily, začaly po roce 1970 hromadně odumírat, což odborníci považovali za důsledek průmyslového znečištění a kyselých dešťů. "Dokonce se předpokládalo, že jedle bělokorá nepřežije v Česku rok 2000," řekl LN náměstek ředitele šumavského parku Pavel Hubený. Ačkoliv se v posledních dvaceti letech začala zbývající populace jedlí trochu vzpamatovávat, chybí středně staré stromy, které by měly v budoucnu být základem pro nové jedlové generace.

Když už jedle ve volné přírodě plodí a v zemi se uchytí nové semenáčky, podlehnou zvěři. Podle Daniela Černého tak sběr roubů z dosud stojících odolných jedlí a pěstování takzvaných roubovanců v ochranných podmínkách představuje jednu z možností, jak genofond jedle zachovat i pro budoucnost. Za několik desítek let budou totiž "roubovanci" zdrojem semen po pěstování nových semenáčků a sazenic. "Pokládáme tím jeden ze základních kamenů k záchraně této vzácné původní dřeviny a jejímu návratu do šumavských lesů," řekl Černý.

  • 2Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz