Ačkoliv nejrůznější politici zejména před volbami tvrdě kritizovali způsob ochrany zdejší přírody, a místní situaci označovali dokonce jako národní katastrofu, turisty neodradili. Třeba prameny Vltavy, patřící mezi oblasti nejvíce zasažené kůrovcovou kalamitou, navštívilo v červenci dvaapůlkrát více lidí než ve stejném období loni.
Srpnové deště sice návštěvnost snížily, ale stejně se za dva letní měsíce objevilo u pramenů Vltavy téměř 34 tisíc lidí, což je o 8 tisíc více než loni. Meziroční návštěvnický rekord drží Březník. Zdejší rozsáhlé lesní plochy s uschlými stromy přilákaly letos dokonce šestkrát více lidí.
Odpůrci vedení šumavského parku tvrdí, že současný zájem o Šumavu nijak neomlouvá rozsah katastrofy, údajně způsobené samozvanými ochranáři přírody.
Podle mluvčí správy šumavského parku Jany Zvettlerové se počet návštěvníků těchto turisticky nejatraktivnějších míst Šumavy celkově zvedl na 460 tisíc, což je o 10 tisíc více než loni, některá informační centra ale hlásí více než dvojnásobný nárůst zájmu.
Paradoxně mezi lokality s nejvyšším meziročním nárůstem patří řada míst s uschlými stromy, které ochranáři nelikvidují, ale nechávají stát v lese kvůli jeho přirozené obnově.
"Přes dvacet procent dotázaných uvedlo, že se sem znovu vrátí, aby viděli, jak se les pod usychajícími stromy vyvíjí a obnovuje," řekl LN Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Pouze čtyři procenta lidí podle něj označila tisíce "mrtvých" stromů za natolik traumatizující zážitek, že je od další cesty na Šumavu odrazuje.
Další podrobnosti k tématu si přečtěte v novinách
