Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Celníkům nadával do lemplů, musel zaplatit 30 tisíc. Pokutu už může snížit jen ministerstvo

Česko

  6:25
PRAHA - Jste lemplové a svoloč, rozlobil se loni Jan D. na pražské celníky. Ti mu za to vyměřili pořádkovou pokutu 30 tisíc korun. Podnikatel se tedy rozhodl bránit u Generálního ředitelství cel, to mu ale nedalo za pravdu. Šance na snížení pokuty se tak zmenšila. Nyní se podnikatel obrátil na ministerstvo financí.

Ilustrační foto foto: Shutterstock

„Nevážená sebranko lemplů,“ začal podnikatel Jan D. text adresovaný celníkům a skončil rozloučením „šikaně zmar!“. Naštvalo ho, že mu exekutor obstavil účet za neuhrazenou pokutu, i když poslal peníze včas. Celní úřad ji ale kvůli špatnému variabilnímu symbolu nezaevidoval.

Jste lemplové a svoloč, napsal podnikatel. Celní úřad mu dal pokutu 30 tisíc

Tím si však paradoxně zadělal na ještě větší problém. Dopis byl podle vedoucí právního odboru Celního úřadu v Praze Jana Dvořáka “velmi urážlivý“, a tak vyměřil podnikateli pořádkovou pokutu 30 tisíc korun.

Po medializaci případu, na který upozornil server Lidovky.cz, se rozhodl Jan D. bránit a poslal na Generální ředitelství cel podnět k učinění nečinnosti správního orgánu. Kdyby mu bylo vyhověno, otevřela by se mu cesta minimálně ke snížení 30 tisícové pokuty. Podnikatel ale podle výsledku prověření z 14. září nakonec neuspěl.

„Jejich nynější odpověď zní, že jsem se vlastně neodvolal, protože můj loňský dopis neobsahuje slovo odvolání, ale žádost. Sice je to formální chyba, ale důležité mělo být, že formou a obsahem jde o odvolání,“ tvrdí Jan D.

Generální ředitelství cel má však jiný názor. „Celní úřad není v řízení o odvolání nečinný, když odvolání proti rozhodnutí o pokutě nebylo vůbec podáno,“ argumentuje v dokumentu zástupce ředitele právního odboru Jiří Utěšený.

Poslední šancí Jana D. je se obrátit na ministerstvo financí. Jedná se totiž o orgán nejblíže nadřízený Generálnímu ředitelství cel. Podnikatel už tam poslal podnět a nyní čeká na jeho vyřízení.

Nepřiměřená pokuta

Podle odborníka na správní právo Jana Potměšila by si úřad správní pokutu u výrazu svoloč asi obhájil. Třicet tisíc je ale podle něj nepřiměřená částka. Spor se totiž vedl pouze o 300 korun – částku za jednu „zatoulanou“ pokutu.

„Nelze u bagatelního předmětu řízení dávat pořádkové pokuty, které jsou zcela neproporcionální tomu, oč se ve věci jedná. Asi jako kdybyste v řízení o krádeži rohlíku ukládal pořádkové pokuty v řádech desetitisíců,“ diví se Potměšil. S tím souhlasí i právník Jaroslav Ortman. „Ta pokuta je prostě nepřiměřená a nemůže být tak velká,“ míní.

Pořádková pokuta pro Jana D.

Pořádková pokuta pro Jana D.

Pořádková pokuta pro Jana D.

Pořádková pokuta pro Jana D.

Pořádková pokuta pro Jana D.

Pořádková pokuta může být udělena až do výše 50 tisíc korun, připomíná mluvčí celníků Martina Kaňková. A jak se udělují? „Nejsou žádné tabulky. Vždy se vychází z okolností konkrétního případu,“ dodává. Pokuta se tak často odvíjí i od toho, kolik má pokutovaný k dispozici peněz. Jan D. si tehdy ale musel na pokutu půjčit a varoval úřad, že je pro něj taková částka likvidační.

Nejedná se o jediný případ, kdy úředník vyměřil za „urážku“ nepřiměřenou pokutu. Aktivista s pseudonymem Tomáš Zelený dostal od policie pokutu 8 tisíc za to, že nazval tehdejšího šéfa protimafiánské jednotky Roberta Šlachtu ušatým traktoristou. Soud nakonec ale Zelenému vyhověl a pokutu zrušil, informoval server Aktuálně.cz.

Autor: