Na úvod – pro výrobu jednoho půllitru českého ležáku je potřeba zhruba 85 gramů sladu (105 gramů ječmene) a 3 až 4 hlávky chmele. A kromě toho 2 až 5 litrů vody.
Česko jako pivní velmoc je (na rozdíl od vína) absolutně nezávislé na dovozu výsledného produktu a jak dokládají následující data, surovin máme také na rozdávání. Respektive na export.
Chmel - světová trojka
- Česko je ve světě třetím největším producentem chmele (po Německu – necelých 43 tisíc tun a USA – přes 40 tisíc tun)
- loňská úspěšná produkce chmele vzrostla u nás z předloňských 4843 tun na 7712 tun, pěstoval se na 4775 hektarech
- 80 procent z každé sklizně chmelaři vyvážejí do zahraničí (v daném a následujícím roce až do další sklizně)
- export v loňském kalendářním roce činil 3818 tun v hodnotě téměř jedné miliardy korun
Z nejlepšího českého chmele se téměř nevaří. Slouží jen jako reklama |
- největším odběratelem bylo loni Německo, Čína a Japonsko. Japonsko je z dlouhodobého hlediska největší importér českého chmele
- dovoz chmele do Česka je minimální, loni se mírně zvýšil na 443 tun
- pověstný jemný aromatický Žatecký poloraný červeňák je absolutně nejrozšířenější odrůda u nás. Pěstuje se na 88 procentech všech chmelnic a tvoří 83 procent celkové produkce v tunách
- většina Žateckého poloraného červeňáku se vyváží. České pivovary ho používají v menší míře a spíš pro „doladění“ chuti, jejíž vyšší hořkost dodávají jiné (a levnější) druhy chmele
- Česko je největší producent jemného aromatického chmele na světě a žatecký červeňák je druhou nejrozšířenější odrůdou chmele na světě
Maier: Zaklínadlo jménem stupňovitost |
Slad - pátí v Evropě
- Česko je 5. největším výrobcem sladu v Evropské unii
- 28 tuzemských sladoven vyrobilo loni 544 tisíc tun sladu (meziročně o 0,7 procenta méně)
- z toho obchodní sladovny 77 procent a sladovny pivovarů 23 procent
- největší z obchodních sladoven jsou Francouzi ovládané Sladovny Soufflet ČR. Největší pivovarnická sladovna patří Plzeňskému Prazdroji v Plzni
- loni se vyvezlo z Česka 267,7 tisíce tun sladu (49 procent domácí produkce)
- slad se vyváží nejvíce do Polska, Německa a Velké Británie
- dovoz sladu je podobně jako dovoz chmele minimální. Loni se do Česka dovezlo jen 10,7 tisíce tun sladu
- z vyráběných druhů sladu tvoří více než 95 procent český světlý slad, zbývající podíl připadá na slad mnichovský, karamelový, diastatický a barevný slad a na slad pšeničný
- k výrobě sladu se používá nejčastěji jarní ječmen, loni se pěstoval na 220 tisících hektarech
(zdroje dat: Svaz pěstitelů chmele, Český svaz pivovarů a sladoven, MZe, ČSÚ, Hopsteiner)