12. dubna 2014 17:15, aktualizováno  17:35 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Děkan a majáček? U nás by skončil, nic jiného nepřipadá v úvahu, říká rektor Bek

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 35Diskuse
Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek | foto: Tomáš Hájek
PRAHA „Andrej Zubov bude v Brně přednášet nejspíše 9. května,“ může se rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek pochlubit příjezdem historika, který v Moskvě kritizoval anexi Krymu. Naopak akademici, jako je Miroslav Ševčík z pražské VŠE, kazí vysokým školám jméno, míní Bek. Podle jeho slov by prý děkan za "majáček" u nich hned skončil.

LN Masarykova univerzita zaujala před několika dny nabídkou místa profesoru Andreji Zubovovi, kterého za slova kritická k režimu vyhodili z moskevského institutu MGIMO. Mrzelo vás, že nabídku nepřijal (VÍCE ČTĚTE ZDE)? Nebylo to jen univerzitní PR?
Nemůže mne to mrzet, protože zcela chápu důvody, které jej k tomu vedly. Pan profesor Zubov Masarykovu univerzitu (MU) zřejmě v první polovině května navštíví, bude mít u nás přednášku a budeme jednat o formě spolupráce. Samozřejmě by pro nás bylo skvělé mít takovou osobnost mezi svými profesory, ale i jeho případné pravidelnější hostování by pro naši univerzitu bylo mimořádně přínosné.

LN Znáte už přesný termín?
Není ještě úplně definitivní, ale bavíme se o pátku 9. května, patrně dopoledne – což není právě ideální datum vzhledem k předchozímu volnu, ale věřím, že na takovou osobnost studenti přijdou. Profesor Zubov bude z Polska přejíždět do Prahy.

Andrej Zubov

LN Jak vás to napadlo přijít s onou nabídkou?
Celkem spontánně jsme s kolegy došli k tomu, a že bychom měli Zubovovi nabídnout možnost pro případ, že by v Rusku nedostal adekvátní zaměstnání. Moje generace si dobře pamatuje, jak měli mnozí naši učitelé zničenou kariéru právě pro kritiku státu. Část jich za složitých podmínek emigrovala a kolegové na Západě jim nabídli podobný „azyl“. Myslím, že akademická obec má být takto solidární, jde-li o svobodu slova a akademické svobody.

LN V jednom ze starších rozhovorů jste říkal, že MU chce posilovat spolupráci v ruskojazyčném prostoru. Platí to i teď, po krymských událostech?
V zásadě se na tom nic nemění – pokud tedy nedojde k nějakém dalšímu vyhrocení mezinárodních vztahů. Vysoké školy mají primární úkol usilovat o komunikaci, která cílí na intelektuální elity ruské společnosti, a je v našem zájmu, abychom s těmi lidmi mluvili, aby k nám jezdili a pokud to půjde, abychom s nimi nacházeli i společnou řeč. Nejde o nějakou propagandu – to není úkolem univerzit –, ale o kritický dialog.

LN Nezaznamenal jste, že by třeba již někteří ruští intelektuálové či pedagogové chtěli opustit Rusko, podobně jako třeba mířili na Západ po roce 1917?
Dosud jsem nějaký intenzivní zájem nezaznamenal, kromě několika e-mailů – asi dva ruští pedagogové se na mě obrátili s nabídkou práce pro Masarykovu univerzitu. Nešlo ale o podobné případy jako u profesora Zubova.

LN Hodně se v Česku debatuje o udílení a typech profesur. Kdyby vám Zubov kývl, na jakém postu by vůbec na „Masaryčce“ působil? Řešili jste to?
Máme několik možností. Pokud bychom jej přijali v roli hostujícího profesora, nic nám nebrání nabídnout mu smluvní mzdu. Nejsem si jist, zda bychom jej chtěli a museli nutit, aby prošel řádným profesorským řízením, kdyby u nás chtěl působit trvale. Vzhledem k tomu, že jako profesor působil na opravdu prestižní ruské škole, určitě bychom hledali cestu, jak jej zařadit na pozici odpovídající profesuře. Působit by mohl i jako vědecký pracovník. Velký zájem o jeho působení měla jak filozofická fakulta, tak i fakulta sociálních studií.

LN S profesurami souvisí novela vysokoškolského zákona, kterou chce ministr školství Marcel Chládek připravit do června. Dá se to stihnout?
Tento termín jsem považoval za docela realistický, když jsem ho slyšel poprvé. Ale to bylo téměř přede dvěma měsíci. A protože se během dvou měsíců žádná soustředěná debata zatím nevedla, považuji ho nyní za hodně napjatý. Je zapotřebí rychle a vážně začít. Pro vlastní zákon časová tíseň nemusí nutně znamenat katastrofu, v něm jsou věci pojmenovány poměrně obecně. Současně je ale třeba začít projednávat i prováděcí vyhlášky, které by nastavily přesnější podmínky třeba pro akreditaci. To si myslím, že v tomto termínu možné není. Pokud se nebudou dělat velké změny ve Fialově novele (připravoval ji ještě v Nečasově vládě tehdy nestraník Petr Fiala, který byl dříve i rektorem MU, pozn. red.), může být zákon do června docela dobře připraven, ale pokud by se měla naplnit ambice i s přípravou vyhlášek, bude to hodně složité. Největší prioritou je příprava akreditací, neboť dosavadní systém už vlastně kolabuje.

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek

LN Přípravou se bude zabývat Chládkův náměstek pro vysoké školství Jaromír Veber. Čím to, že se tak dlouho a nesnadno vybíral?
Neochota lidí z akademického prostředí ujmout se role náměstka je dána malou důvěrou ve stabilitu současné vlády. Nikdo moc nečeká, že by dlouho vydržela a opustit akademickou pozici kvůli několika měsícům na ministerstvu školství není úplně rozumné... Každým dnem si premiér vyřizuje přes média účty se svým vicepremiérem a naopak, což je bizarní situace, která podemílá důvěru v akceschopnost této vlády.

LN Náměstek Veber pochází z VŠE, z téže školy je i děkan Miroslav Ševčík, který pobouřil veřejnost jízdou s majáčkem. Co byste udělal s takovým děkanem?
Dávat knížecí rady je trochu riskantní, ale na MU bych neměl žádnou jinou volbu, než spustit proces sesazení pana děkana. Jiná varianta by vůbec nepadala v úvahu. Akademická veřejnost by nečekala nic jiného; nebylo by to téma na dlouhé přemýšlení. A doufám, že na naší univerzitě by se člověk, který si vozí modrý majáček jen tak v autě, nikdy děkanem nestal. Civilní představitel akademické obce takto vystupovat nemá.

LNV nedělním pořadu ČT říkala nová rektorka VŠE, že jde hlavně o Ševčíkovu záležitost, že poškozuje své jméno, a nikoliv školy...
Postihuje to důvěryhodnost veřejných vysokých škol obecně. Není to tak, že by se to týkalo jen pana Ševčíka. Děkan nebo rektor nejsou soukromé osoby, ale jsou to vlastně instituce. Takovéto excesy pak vrhají negativní světlo na celou akademickou obec.

VŠE k tématu ČTĚTE ZDE

LN Musel jste už něco podobného se svými kolegy řešit?
Naštěstí ne. Ale jako prorektor jsem byl poměrně blízko situaci, kdy rektor Petr Fiala řešil kauzu plagiátu tehdejšího děkana ekonomickosprávní fakulty. Během několika dnů pan děkan odstoupil a byl zvolen nový.

LN Před časem se volilo předsednictvo České konference rektorů (ČKR), vy jste se těsně nestal předsedou. Z některých náznaků se zdá, že by se ČKR mohla rozpadnout. Chtějí veřejné vysoké školy vlastní organizaci – bez zastoupení soukromých?
O rozpadu nemůže být řeč. Ale vážně debatujeme o tom, že bychom jako veřejné VŠ potřebovali kvalitnější servis: analytiku směrem k výzkumu, právní služby týkající se veřejných zakázek a podobně. Diskutujeme o tom, že by se ČKR zachovala v dosavadní podobě (kdy jde o těleso bez právní subjektivity), ale veřejné VŠ by si mohly založit vlastní organizaci na bázi stávající komory. ČKR by zůstala reprezentací, ale pro věci společného zájmu veřejných škol bychom si vytvořili právní subjekt, který by mohl vstupovat i do mezinárodních vztahů. Na plénu ČKR se to bude poprvé řešit. Chceme si zajistit profesionální aparát, který nám v jednání se státem či jinými subjekty vytvoří dostatečné zázemí.

LN Jak informoval server Česká pozice, existoval plán příprav na užší spolupráci moravských univerzit. Usnul, nebo v něm pokračujete?
Personálně se obměnily prakticky všechny partnerské univerzity – v Brně i Olomouci – takže předpokládám, že poté, co se kolegové rektoři ujali svých úřadů a prošli prvními hektickými týdny, se sejdeme k vážné diskusi o budoucnosti projektu. Z neformálních rozhovorů zatím vyplynulo, že všichni jsou nakloněni tomu, abychom pokročili dál.

LN Má už uskupení nějaký pracovní název, třeba Moravská unie?
Marketingovou nálepku zatím nemáme. Debatovali jsme o názvu jako Moravské univerzity, něco takového; pod takovým jménem bychom vystupovali na veletrzích a podobně. Projevili zájem všichni Brňáci, Olomouc i Zlín, ale nevylučoval bych, že se zapojí i obě ostravské univerzity – zvlášť poté, když je jejich plán na fúzi škol zřejmě opuštěn.

LN Pražské školy nyní tlačí na budoucí EU fondy, aby šly europeníze také do Prahy, jak LN před časem informovaly. Co takovému úsilí svých kolegů říkáte?
V debatě o příštích strukturálních fondech zaznívají hlasy, že je nezbytné odstranit velkou nespravedlnost, která se stala tím, že k nim Praha neměla přístup. Masarykova univerzita a vlastně všechny mimopražské školy podporují, aby jej Praha měla. Zároveň je ale potřeba připomenout, k čemu strukturální fondy jsou – a to řada aktérů nevnímá přesně. Jejich smyslem je sbližování sociální a ekonomické situace regionů. Česká vláda se někdy v roce 2006 rozhodla, že výzkumná infrastruktura s navazujícími pracovními místy je jedním z nástrojů sbližování a že výzkum nemá být tak dominantně koncentrován v Praze, jako tomu bylo za socialismu. Podle mne je to rozumné rozhodnutí a nevidím důvod, proč by vědecké elity nemohly zůstávat také v Liberci, Plzni či Brně. Pokud tedy dojde v důsledku investic ze strukturálních fondů k mírné decentralizaci výzkumné kapacity a v Praze bude místo dosavadních šedesáti soustředěno třeba jen padesát procent, může to mít na rozvoj celé naší země pozitivní dopad. Pražské instituce ale musejí dostat adekvátní příležitost k rozvoji a nebýt ohroženy technologickým zastaráváním.

  • 35Diskuse


REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.