Zprávu přinesl server Demagog.cz, který projev analyzoval ve spolupráci s řadou externích odborníků. Jako pravdivých vyhodnotil 11 výroků. Sedm výroků označil za zavádějící, šest za neověřitelné a pět jako nepravdu.
CELÝ PUTINŮV PROJEV ZVEŘEJNILY LIDOVKY.CZ A NAJDETE HO ZDE: |
Příklady Putinových tvrzení
Vladimir Putin: „Dne 16. března se na Krymu uskutečnilo referendum, konalo se v plném souladu s demokratickými postupy a mezinárodně-právními normami.“
Demagog.cz: Nepravda.
Některá zdůvodnění:Žádná z možností při hlasování neumožňovala zachování stavu před ruskou intervencí, tj. proukrajinskou volbu. Ani jedna z možností nebyla postavena tak, aby na ni bylo možno odpovědět "ne", konkrétní znění otázek bylo: Vyvstávají také pochybnosti o nestrannosti při organizaci referenda a o možnosti opozice agitovat. Ze strany Ruska se jednalo o porušení Budapešťského memoranda z roku 1994, v němž se Rusko spolu s dalšími zeměmi zavázalo k tomu, že výměnou za ukrajinské vzdání se jaderného arzenálu bude zajišťovat jeho bezpečnost a územní integritu. |
Vladimir Putin: „Hlasování (krymského referenda — pozn. Demagog.cz) se zúčastnilo více než 82 procent voličů. Více než 96 procent se vyjádřilo ve prospěch sjednocení s Ruskem.“
Demagog.cz: Pravda.
Vladimir Putin: „Na Krymu nedošlo ani k jedinému ozbrojenému střetnutí a nebyly žádné lidské oběti.“
Demagog.cz: Nepravda.
Zdůvodnění:
|
Vladimir Putin: „Mimochodem, dnes ze 2 milionů 200 tisíc obyvatel Krymského poloostrova je (…) 350 tisíc Ukrajinců…“
Demagog: Nepravda.
Zdůvodnění (2 části):1) Počet Ukrajinců - nepravdivý výrok
Oba údaje ukazují podstatně vyšší počet obyvatel, než Putinem uváděných 2200 tisíc. 2) Národnostní dělení - nepravdivý výrok (vyhodnoceno z údajů ze sčítání r. 2001) Národnostní dělení na Krymu (v tis.): Rusové: 1450,4
Počet Ukrajinců na Krymu uvádí Putin dokonce o 40 % nižší, než zřejmě ve skutečnosti je. |
Vladimir Putin: „Tak to bylo v roce 1999 v Jugoslávii, my si to dobře pamatujeme. Bylo těžké tomu uvěřit, já jsem nevěřil svým očím, ale na konci 20. století byly na jedno z evropských hlavních měst, na Bělehrad, vedeny v průběhu několika týdnů raketové a bombové útoky a poté následovala skutečná intervence. Existovala snad rezoluce Rady bezpečnosti OSN ohledně této otázky, která dovolovala takovéto jednání? Nic takového.“
Demagog.cz: Zavádějící.
Zdůvodnění:Ačkoliv vzdušné útoky byly provedeny bez souhlasu OSN, na přítomnost bezpečnostních sil v Kosovu již existovala rezoluce. Proto výrok Vladimira Putina o neexistenci rezoluce hodnotíme jako zavádějící. V březnu 1999 byly zahájeny vzdušné útoky NATO na cíle v Jugoslávii. Operace trvala od 24. března do 10. června 1999 bez souhlasu Rady bezpečnosti OSN, který vetovalo Rusko a Čína. Následně byla dne 10. června 1999 v OSN přijata rezoluce 1244, která schvalovala rozmístění mezinárodních civilních a bezpečnostních sborů v Kosovu. S jejich přítomností souhlasilo i Kosovo. Mírové síly Severoatlantické aliance KFOR vstoupily do Kosova 12. června 1999 na základě mandátu OSN. Cílem bylo nastolit a udržovat bezpečné prostředí, přičemž mohlo být dodržování dohod v případě potřeby vynuceno. Z počátku bylo přítomno 46 000 osob. Kromě mise NATO byla v Kosovu přítomna i mise OSN s názvem UNMIK. Tato mise byla civilní a za úkol měla dočasnou správu Kosova. V roce 1999 bylo přítomno až 4 718 policejních příslušníků, 38 vojenských styčných důstojníků a další civilní osoby. Vojenský útok NATO tedy nebyl podpořen souhlasem OSN, ale přítomnost jednotek v Kosovu byla výsledkem přijaté rezoluce 1244. |