To musí být bůh docela srandista, když toho hříšníka (podle vzoru - všichni katolíci jsou hříšníci - aspoň to teda říkají ;) srazil k zemi sochou svého syna.
Ale jděte! Takové věci se přece nezapočítávají. Důležité je, že jedna paní povídala, že když se jedna jeptiška modlila k JP2, byla uzdravena z rakoviny. Na událost s křížem se zapomene, ale popndeklový kult světce, který za celý svůj život nevyslovil jedinou myšlenku přetrvá.
i tento "zázrak"? Zatím KW po smrti provázel jen kýčovitý, modlářský kult a popndeklové a betonové paskvily. Teď i nestabilní wojtylowský kříž. Proces svatořečení to ale jistě nenaruší, úkol musí být splněn.
ktery to bude? Oni totiz byli dva, jeden v dobe Kostnickeho konsilu, druhy o 500 a neco let pozdeji. Ten prvni byl profesi neapolsky pirat, nejaky cas pobyl ve vezeni, ale nakonec umrel jako biskup ci arcibiskup nekde v Risi. To vite, ze vrana vrane oci nevykolove. Pirat ci soustevnik deticek, vse se zamete pod koberec. Nicmene, celych 500 let se "pro jistotu" zadny papez nepojmenoval Jan, az v sedesatych letech, kdyz uz se na ten skandal s piratem zapomelo. Jen jestli ted Pambu rozezsna ktery je ten ''svaty'' papez od toho nesvateho, aby si je nepopletl. Cist dejiny cirkve a papezstvi je velice zajimave pocteni, jen to chce silny zaludek, takovy Alexander VI Borgia, ten take vesel do dejin, snad aby byl take svatorecen, i se synackem a dcerunkou.
No jistě ten druhý. S temnějšími kapitolami své historie jistě nechce své ovečky ŘKC příliš obeznamovat.
Je ale nutné připomenout, že Jan XXIII, co byl papežem v 60tých letech minulého století, byl opravdu papežem na svém místě a jeho svatořečení pokládám za celkem podložené, jakkoli se k podobným procedurám jinak stavím opravdu kriticky.