Konání referenda o záměru vlády zřídit Ústavodárné shromáždění a pokračování Madurovy vlády schválil parlament, jehož autoritu ale vláda a nejvyšší soud neuznává. Nedělní plebiscit je reakcí na plán vlády uspořádat 30. července volby do nového orgánu zvaného Ústavodárné shromáždění. Opozice bude tyto volby bojkotovat jako nedemokratické, neboť způsob jejich konání stanovil prezidentský dekret a volební komise nakloněná vládě. Vláda chce podle kritiků novým orgánem nahradit parlament, v němž má opozice většinu.
Už před otevřením dvou tisíc volebních místností se na mnoha místech v Caracasu lidé řadili do front, napsala agentura AFP. Hlasování se koná po celé zemi a provizorní volební místnosti se nacházejí v divadlech, na sportovních hřištích či kruhových objezdech. Hlasování se mohou zúčastnit i občané žijící v zahraničí.
Do venezuelského parlamentu vnikli příznivci vlády s holemi. Zranili několik poslanců |
Podle průzkumů odmítá zřízení Ústavodárného shromáždění 70 procent Venezuelanů a 80 procent nesouhlasí s politikou socialistické vlády, která zemi přivedla na pokraj bídy a paralyzovala veřejný život. Očekává se, že z 19 milionů oprávněných voličů v neděli přijde hlasovat nadpoloviční většina.
Voliči mají v nedělním hlasování odpovědět na tři otázky: zda jsou pro svolání Ústavodárného shromáždění bez předchozího schválení v referendu, zda mají být nové volby a zda chtějí, aby armáda bránila ústavu z roku 1999 a podporovala parlament. Sledovat víkendové události přijela v sobotu do Caracasu skupina bývalých prezidentů z Kolumbie, Kostariky a Bolívie.
K referendu se Venezuelané snaží dostat za každou cenu
O referendum je podle očitých svědků zájem, dobrovolníci nabízejí své automobily k dopravě hlasujících. Mnozí státní zaměstnanci se snaží účast v referendu skrývat před svými zaměstnavateli a kolegy podporujícími socialistickou vládu. Podle agentury Reuters se někteří Venezuelané nezdráhají využít převleků, aby se vyhnuli postihům.
Venezuelští novináři tvrdí, že k obavám je dobrý důvod. Po referendu proti tehdejšímu prezidentu Hugovi Chávezovi v roce 2004 vláda nechala zveřejnit seznam více než dvou milionů lidí hlasujících proti hlavě státu, kteří pak přišli o práci nebo byli vystaveni jiným ústrkům.
Opozice se z těchto důvodů snaží zajistit maximální anonymitu. Voliči mohou hlasovat v kterémkoli volebním středisku, voličské seznamy budou zničeny. Hlasující se na účasti domlouvají prostřednictvím sociálních sítí.
Ve Venezuele, zmítané už několik let hlubokou ekonomickou krizí, se od dubna konají téměř každý den protesty proti vládě. Demonstrace Madurův režim tvrdě potlačuje, zemřelo při nich už přes sto lidí.
U urn se střílelo
Agentura Reuters informovala o tom, že v jedné z hlasovacích místností se střílelo. V jedné s příměstských oblastí Caracas se podle výpovědí svědků objevila polovojenská skupina střelců, kteří se snažili opoziční událost narušit.
Carlos Ocariz se z opoziční Demokratické jednoty sdělil novinářům, že k útoku došlo krátce po druhé hodině odpolední, a zřejmě byli dva lidi zabiti. Další čtyři byli zraněni.
