Falešný podpis na diplomce třetího muže policie? Prověříme to, zní z akademie

Po policejním prezidentovi a prvním náměstkovi je třetím mužem české policie. Už v době, kdy současný šéf neuniformovaných policistů Zdeněk Laube odevzdával diplomovou práci, zastával poměrně důležitý post. V roce 2003 působil jako zástupce ředitele Útvaru zvláštních činností.

Jeho diplomová práce s názvem Úloha práva a policie ve světle Schengenských dohod podle posudků vedoucího Daga Sedláčka i oponenta Petra Kroupy splňovala veškeré požadavky, a proto ji oba shodně doporučili k obhajobě. Jenže právě Kroupův podpis na posudku vzbuzuje pochybnosti. Výrazně se totiž liší od toho, jaký Kroupa běžně používá.

Čí je podpis oponenta?

„Je trošku jiný,“ říká Kroupa nejistě ve své pracovně v sedmém patře na Policejní akademii a kroutí u toho hlavou. Podpis na posudku k diplomové práci bývalého studenta Zdeňka Laubeho zkoumá dlouho a mlčky. Papír natáčí nejprve na jednu, poté na druhou stranu. Ve vyjádřeních je hodně opatrný. „Popravdě řečeno nechápu, proč by to mělo nebo nemělo být v pořádku,“ dodává trochu nejistě.

Z fotografií přiložených níže vyplývá, že podpis „Kroupa“ na Laubeho práci je výrazně odlišný od těch, které mají na posudcích k závěrečným pracem jiní studenti akademie.

SPORNÝ PODPIS:

SROVNÁVACÍ PODPISY:

Po chvíli zkoumání ale Kroupa iniciativně vezme tužku a ukazuje, jak se běžně podepisuje. „Obvykle používám takový podpis,“ řekne a na kus papíru napíše podpis v podobě, která neodpovídá tomu na posudku Laubeho práce. „Otázkou je, proč bych měl mít pocit, že jsem to nepodepsal já, byť vidím, že je pravda, že to vypadá divně,“ dodává opět ostražitě. Jedno prý ale ví jistě: práci skutečně oponoval, u obhajoby byl a není prý důvod, proč by se na posudek neměl podepsat. Ostatně jeho parafa je i v indexu a protokolu z obhajoby (viz box).

Jenže pak se pokusí napodobit svůj sporný podpis. „Takový divný,“ kroutí hlavou a vyvést parafu ve stejné podobě jako na Laubeho práci se mu nedaří.

Server Lidovky.cz nechal Kroupův podpis prozkoumat znalkyni z oboru písmoznalectví se specializací na ruční písmo. Pro srovnání měla redakce k dispozici tři Kroupovy podpisy z prací jiných studentů. Ačkoli byly některé v ne zcela dobré kvalitě, i tak znalkyně konstatovala „převahu rozdílných znaků“.

„Lze uvést například rozdílnou techniku psaní iniciály ‚K‘, absence křestního jména, tvar spodní linie a výškový průběh středního písma,“ uvedla Helena Hornychová. V závěru zkoumání došla ke dvou možným variantám: buď se jedná o vlastní, ale záměrně zkomolený podpis Petra Kroupy, anebo o padělek.

U první hypotézy ale podle jejího názoru není jasná motivace, neboť záměrný padělek vlastního podpisu se objevuje například u finančních závazků. Ačkoli by podle Hornychové bylo třeba pro srovnání s jasným závěrem více podpisů, je podle ní „pravděpodobnější, že sporný podpis Petra Kroupy není pravý podpis Petra Kroupy“.

Policejní akademie na dotaz serveru Lidovky.cz uvedla, že zahájila šetření a podpis na posudku prověří. „Věc jsme přijali jako podnět k prověření práce. Bylo zahájeno interní šetření a prověřování všech uvedených skutečností, a proto nyní není možné komukoliv poskytnout další informace,“ uvedl kancléř akademie Jan Bajura s tím, že výsledek šetření zatím předjímat nechce.

A ke spornému podpisu se nechce vyjadřovat ani sám Laube. „Nezajímá mě to, šlo to mimo mě, je to věc katedry. Pan Kroupa u obhajoby seděl, nevím, jestli to je nebo není jeho podpis.“

Kopírování sebe sama

Kroupův podpis není ale jediné, v čem Laubeho práce vzbuzuje pochybnosti. Jak například náměstek policejního prezidenta píše v úvodu, chtěl se v práci zaměřit na úlohu práva a policie ve společnosti. Podobná slova ostatně volil i na začátku bakalářské práce z roku 2001. Obě práce si jsou přitom podobné i rozsahem: zatímco Laubeho bakalářská práce s názvem Vybrané problémy teorie práva čítá celkem 33 stran plus jednu stranu jako seznam literatury, ta diplomová má celkem 39 stran, z toho poslední dvě tvoří bibliografie.

„Rozsah stran jsem měl dán katedrou, stejně jako všechny další mantinely nastavovala škola. Vedoucí práce poté v průběhu psaní text korigoval, kolik má být teorie a kolik praxe,“ říká k ‚diplomce‘ už o něco sdílnější Laube. Ve své pracovně na Policejním prezidiu přiznává, že si ji večer před schůzkou musel ještě prolistovat a připomenout. Prý už je to dlouhá doba zpátky.

Jeho argumentu odpovídá i tehdejší interních nařízení akademie, kde byl rozsah bakalářské práce stanoven na „přibližně 30 stran, rozsah diplomové práce je stanoven na přibližně 40 stran“, přičemž do konečného počtu mohl ještě zasáhnout vedoucí práce. „Za překročení počtu stran bych byl sankciován. Vše jsem dodržel a naopak jsem měl problém, abych se do rozsahu vešel. Mohl jsem napsat klidně o 25 stran víc,“ říká náměstek s tím, že by to s ohledem na jeho téma i zkušenost nebyl žádný problém.

V Laubeho diplomové práci přitom nesedí minimálně ještě jedna věc. Totiž: první kapitola s názvem Úloha práva ve společnosti je totožná se třetí kapitolou bakalářské práce. Až na pár vět v úvodu je totožná prakticky slovo od slova, a to včetně odkazů na literaturu, ze kterých při psaní čerpal.

„Ano, používal jsem i některé části z bakalářské práce. Ale to mám citovat sám sebe?“ reagoval Laube udiveně na otázku, z jakého důvodu v práci nepřiznal, že část o zhruba čtyřech stranách převzal ze své dřívější práce. Zhruba poslední tři čtvrtiny kapitoly jsou nově dopsané.

Ostatně i na možné plagiátorství sebe sama se Policejní akademie ve svém šetření zaměří. „I touto skutečností se v rámci interního šetření zabýváme,“ doplnil k tomu kancléř akademie Bajura.