Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Ficovi se vymstila kampaň proti migrantům, komentuje slovenské volby politolog

Slovensko-cest

  6:00
PRAHA - Slovenské volby skončily vítězstvím Roberta Fica - ač ne tak značným, jak uváděly předvolební průzkumy. „Slovenská společnost je velmi rozkolísaná,“ komentuje výsledky voleb pro server Lidovky.cz politolog Josef Mlejnek. Podle jeho názoru bude sestavování koalice velmi obtížné a mohou na něj mít vliv oligarchové a ekonomické skupiny.

Robert Fico. foto: Reuters

Lidovky.cz: Do parlamentu se dostalo osm stran. Jak složité bude v takovém okamžiku sestavit koalici?
Bude to samozřejmě dost obtížné, protože parlament je roztříštěný a těžko se tam bude hledat nějaká koalice, která by byla nějak programově spojitá. Některé z těch stran jsou i antisystémové, popřípadě je tam strana, kterou si založil nějaký populistický milionář a nikdo neví, co od něj vlastně může čekat.

Výsledek voleb je selháním všech. Umožňuje Ficovi elegantní odchod

Lidovky.cz: Podaří se Ficovi sestavit koalici?
Šanci asi nějakou má, otázkou je, s kým by ji poslepoval. Pokud se mu to podaří, tak to bude nějaký slepenec, který bude narážet i na to, že se těžko dohodne na nějakém programu nebo že ten program bude muset být dělán na základě kompromisu. Pak samozřejmě hrozí tím spíš interkoaliční spory, protože taková vláda nebude vyhovovat žádné z voličských skupin a strany si potom ještě pohorší. Je to také otázka vlivu oligarchů a ekonomických skupin na slovenskou politiku. Podle některých analytiků je totiž značný.

Lidovky.cz: Strana Kotleba - Lidová strana Naše Slovensko v pátek před volbami aktivizovala své voliče, aby zabránili falšování voleb. Dá se hovořit o porušení volebního moratoria?
Přesně nevím, jestli je toto porušení volebního moratoria, protože neznám přesně text slovenského volebního zákona. Pokud neagitují přímo a vymyslí si, že volby budou zfalšovány a vyzývají své voliče, aby na to nějakým způsobem dohlédli, nebo tomu zabránili, tak je to asi jednak způsob, jak voliče mobilizovat, tak i způsob, jak volebnímoratorium obejít. Na mě to působí jako snaha obejít zákaz volební agitace a mobilizovat voliče takovým způsobem, který bude z právního hlediska obtížně napadnutelný.

Lidovky.cz: Čím je úspěch Lidové strany způsoben?
Zčásti za to může premiér Fico, protože kampaň pojal jako boj proti migrantům a potom se mu to vymstilo. Fico totiž pomohl vytvořit ve společnosti takovou atmosféru, že se část voličů uchýlila k ještě radikálnějším bojovníkům proti migrantům. Tato strana (Lidová strana Naše Slovensko - pozn. red.) rovněž nějak navazuje na úspěch pana Kotleby z krajských voleb, který měl také nějaké příčiny.

Složit novou vládu může pět stran, říká Fico. S Kotlebou spolupracovat nechce

Lidovky.cz: Je dost pravděpodobné, že kotlebovci skončí v opozici. Co jim ty čtyři roky v opozici mohou přinést?
To záleží na tom, jak se bude dál vyvíjet i migrační krize. Když (kotlebovci) budou v opozici, tak je to pro ně vlastně výhodné, protože mohou dál útočit na vládu, nebudou spojeni s výkonem moci a mohou takto získávat politické body. A to zejména v situaci, pokud migrační krize bude pokračovat, pokud ještě porostou obavy voličů z přílivu migrantů nebo dokonce pokud by tento příliv na Slovensko skutečně nastal.

Pokud se migrační vlna nějak uklidní a pokud se na Slovensku hospodářská situace bude vyvíjet nějak stabilně a pozitivně, tak by to mohlo dopadnout tak, že (kotlebovci) neporostou.

Lidovky.cz: Má úspěch takto radikálních, řekněme až fašistických stran po roce 45 v Evropě obdoby?
Má. V řadě zemí v západní Evropě roste pravice, respektive radikální pravice. Ve Francii roste Národní fronta, v Rakousku Svobodní a podobně.

Lidovky.cz: Co volby vypovídají o náladě ve slovenské společnosti?
Společnost je velmi rozkolísaná, jako by neměla nějakou jasnou identitu nebo jí scházely nějaké pevné body, o které by se mohla opírat. Tím pevným bodem už není ani Robert Fico a jeho strana Směr. Slovenské společnosti asi chybí nějaké silné osobnosti, nemyslím teď přímo politiky, ale osobnosti, které by se těšily celospolečenské autoritě a které by dovedly tu společnost zklidnit nebo ji soustředit kolem nějakých hodnot.

Ta roztříštěnost politického spektra odráží roztříštěnost společnosti, což je zase odraz dlouhodobějších trendů, které se týkají většiny evropských zemí. Může za to mezinárodní situace, islámský radikalismus, migrační krize plus dopady hospodářské a finanční krize, které byly v minulých letech silnější.

Slovensko tou roztříštěností stranického systému trpí už dlouho, to nejsou první volby, kdy to dopadlo tímto způsobem. Takové tendence jsou ostatně i u nás, i u nás se stranické spektrum tříští a drobí, takže to není nějaká slovenská výlučnost, ale jsou to trendy, které jsou bohužel typické v posledních letech skoro pro všechny evropské země.

Autor: