Dnes je vše jinak. Zaorálek Drulákovu nominaci zopakuje – a už nenarazí. A to přestože jej lidovecký ministr kultury Daniel Herman označil za antisemitu a francouzsky podle svého životopisu umí jen „pasivně“. Důležitou roli v tom sehrála intervence z Hradu.
Politický tajemník ministra zahraničí a akademik Drulák budí emoce od chvíle, kdy si ho Zaorálek v roce 2014 přivedl do resortu, nejdříve jako svého prvního náměstka. Nejvýrazněji na sebe upozornil, když označil za chybné, škodlivé a překonané havlovské pojetí zahraniční politiky. Později vysvětloval, že jen nechtěl vnucovat Číně či Rusku náš pohled na lidskoprávní agendu a nešlo mu o demontáž české image za hranicemi. Svoji image tím ale nastavil jistě a stal se nepohodlnou politickou přítěží.
Za relativizování havlovského odkazu tehdy náměstka sepsul premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Z pracovní cesty po USA mu vzkázal, aby si uvědomil, že je jen úředník. Paradoxně právě to mu vystavilo jízdenku do Francie.
Uklidit daleko
Drulák končí ve funkci náměstka ministra zahraničí. Bude tajemníkem |
„Druláka jako náměstka lidé na ministerstvu nepřijali. Po jeho výrocích Zaorálek pravděpodobně vycítil, že mu doma spíš škodí, a jako vždy v takové situaci chtějí takového člověka uklidit daleko. Francie dává smysl, protože Drulák coby představitel moderní evropské levice má dobré vztahy s tamními politology,“ uvedl zdroj z diplomacie.
Jakožto intelektuál se sklonem k akademické debatě namísto diplomatické opatrnosti pak Drulák nabyl svými relativizujícími výroky o havlovské politice sympatických obrysů i v očích ansámblu kolem prezidenta Miloše Zemana, protože – i kdyby to tak nemyslel – působí otevřeně vůči užší a přátelštější spolupráci s Ruskem a Čínou.
Francouzská ambasáda spolu s tou v Berlíně a Londýně patří k nejprestižnějším – pro diplomaty představují vysněné destinace.
