S odvoláním na experty německé zahraniční rozvědky BND to dnes na svých internetových stránkách napsal časopis Stern.
"Když budou chtít, mohou jadernou bombu odpálit do půl roku," tvrdí specialisté Spolkové zpravodajské služby (BND). Předpokládají, že podobně jako Severní Korea provedou Íránci test v podzemí.
Tak jednoznačné vyjádření k jadernému programu Teheránu podle hamburského magazínu ještě nezaznělo z žádných západních vládních míst. Podle poznatků BND má Írán v současnosti k dispozici kompletní technologii na obohacování uranu i dostatek centrifug na získávání uranu použitelného pro výrobu zbraní hromadného ničení.
"Tomu by před pár lety ještě nikdo nevěřil," komentoval to jeden z expertů německé rozvědky. Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) instalovali Íránci v jaderné elektrárně Natanz přes 7000 centrifug, z nichž funkčních bylo na počátku června 4920. Pomocí nich podle MAAE obohatili 1,3 tuny uranu, což je dostatek materiálu pro dvě bomby.
Íránu chybí podle BND už jen funkční nosiče. Tamní režim nyní intenzivně pracuje na raketách, které budou schopné dopravit jaderné hlavice i do Evropy. Komponenty i know-how pro jejich výrobu pořizují prý Íránci po celém Západě, včetně Německa. Hlavním nákupčím je podle Sternu jistý Saíd Mohammad Hosejnián. Tento zhruba padesátiletý muž cestuje pod různými pseudonymy a řídí více než stovku krycích firem, jejichž linky vedou do Teheránu. Podle BND je Hosejnián jedním z nejhledanějších mužů na světě.
Hamburský časopis tvrdí, že s Hosejniánem spolupracuje i vícero německých podnikatelů především "ze středních vrstev". Riskují tak, že se dostanou do střetu s německým zákonem o zahraničním obchodě a kontrole válečných zbraní. Zbrojní obchod s Íránem také přísně omezují rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která na něj kvůli pokračování jaderného programu uvalila již trojí sankce. Teherán však tvrdí, že program má výhradně energetické zaměření.
Kvůli íránské hrozbě zvažují USA postavit ve střední Evropě část svého protiraketového deštníku. Radarová základna má stát v Česku a silo s deseti antiraketami v Polsku. Projekt, který prosazovala předchozí americká administrativa prezidenta George Bushe, současná vláda Baracka Obamy přehodnocuje.
Americké záměry ve střední Evropě jsou trnem v oku zejména Rusku, které protiraketový systém považuje za ohrožení své bezpečnosti. Jeho zrušením Moskva podmiňuje i novou dohodu o omezení jaderných arzenálů obou zemí, která má nahradit odzbrojovací smlouvu START, jejíž platnost vyprší v prosinci. Naposledy minulý týden pohrozil znovu ruský prezident Dmitrij Medveděv rozmístěním raket Iskander v kalinigradské oblasti, pokud USA štít vybudují.
fln mik
