Norská sociální služba odebrala české matce a otci dnes dvanáctiletého Denise a osmiletého Davida v roce 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Hoši vyrůstají odděleně ve dvou rodinách.
O zbavení Michalákové rodičovských práv k oběma synům rozhodly předloni norské úřady, otci práva ponechaly. Matka s odvoláními u vyšších instancí neuspěla a chystá stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Její minulou stížnost štrasburský soud nepřijal. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) už dřív řekl, že ČR teď Michalákovou ve Štrasburku podpoří.
Barnevernet otáčí. ‚Odhalení dalších skandálů může pomoci Michalákové‘ |
Podle serveru iRozhlas.cz ministerstvo dostalo oznámení o udělení norského občanství staršímu chlapci od českého velvyslanectví na konci června. Ambasádě informaci zaslalo norské ředitelství cizinecké služby. Hoch má nyní občanství dvě.
Ministerstvo zahraničí Norsku kvůli kauze zaslalo už několik nót, nyní to chce kvůli udělení občanství staršímu ze synů udělat znovu. „Norsko musí respektovat, že chlapec je zároveň i českým občanem, tedy Norsko musí respektovat pravomoci českých orgánů ve vztahu ke svému občanovi včetně pravidel mezinárodního práva o konzulární ochraně poskytované Českou republikou svým občanům,“ citoval iRozhlas.cz mluvčí ministerstva Irenu Valentovou.
Premiér na jaře řekl, že se Česko pokusí poměry bratrů Michalákových v Norsku prošetřit. Česká strana měla také znovu požádat norské úřady o to, aby chlapci měli vazby s českým prostředím a učili se česky.
Michaláková se vrácení synů domáhá i v Česku. Hodonínský okresní soud před pár týdny ale řízení o úpravě péče po rozvodu rodičů zastavil. Zdůvodnil to tím, že hoši žijí v Norsku, takže mu nepřísluší o nich rozhodovat a řeší to norské instituce. Stejně postupovali hodonínští soudci už v roce 2015, případ jim ale vrátil krajský soud. Advokáti rodiny poukazovali na to, že i když chlapci i matka bydlí v Norsku, mají české občanství.
Právníci a zastánci Michalákové mluví o tom, že žena o rodičovská práva v Norsku přišla proto, že o případu informovala ve sdělovacích prostředcích. Český rozhlas ale už dřív citoval z rozsudku norského krajského soudu, podle něhož matka využívala média na úkor soukromí svých synů. Norské úřady se k případu od počátku nevyjadřují. Informace o kauze poskytují podporovatelé Michalákové.
Podle některých médií a expertů tak není možné si udělat jasný názor jen podle stanoviska jedné strany. Norské velvyslanectví už dřív na svém webu napsalo, že média nemusí věc představovat „na základě všech relevantních informací“ a norské instituce kvůli povinnosti mlčenlivosti a s ohledem na ochranu soukromí chlapců nemohou „reagovat na nesprávná tvrzení“.
