20. října 2015 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Islámský stát není pro Erdogana hrozbou. Jde mu o Kurdy, říká expertka z Turecka

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 6Diskuse
Expertka na AKP. Komentátorka turecké politické scény Rukiye Tinasová se... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Expertka na AKP. Komentátorka turecké politické scény Rukiye Tinasová se... | foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin AV ČR)
Po atentátech na turecké vojáky se názor veřejnosti na mírová jednání s kurdskými povstalci změnil. Mnoho těch, kteří dříve podporovali mírový proces, změnilo názor, říká v rozhovoru pro LN francouzská politoložka tureckého původu Rukiye Tinasová. Do Prahy přijela na konferenci Orientálního ústavu AV ČR.

LN: Má současná turecká válka proti Straně kurdských pracujících (PKK) souvislost s blížícími se parlamentními volbami?
Myslím, že obnovení ofenzivy či války proti PKK je spíše výsledkem posledních voleb. Strana práva a spravedlnosti (AKP) zahájila mírový proces s PKK v roce 2013, když ale na jaře ztratila část poslanců, vůči nacionalistické opozici oslabila, Nacionalisté přitom s mírovým procesem nesouhlasili. AKP se nepodařilo sestavit koalici ani s kemalisty, ani s nacionalisty, proto se prvního listopadu budou volby opakovat. Pokud AKP nezíská opět dostatečné množství hlasů, bude muset sestavit koalici. V nynější nejisté situaci se znovu objevují všechny dřívější konflikty. Je třeba, aby vláda, která mírový proces zahájila, v něm pokračovala. A co se týče prokurdské strany HDP (Lidově demokratická strana, pozn. red.), ta se stále jasně nedistancovala od PKK, což opakovaně kritizuje jak AKP, tak i ostatní parlamentní strany.

LN: Podle nedávného průzkumu v deníku Zaman popularita prezidenta Erdogana klesá. Co se stane, když dopadnou volby stejně jako na jaře a AKP nezíská většinu v parlamentu?
Deník Zaman patří náboženské komunitě Fethullaha Gülena, kterému Erdoganova vláda vyhlásila válku. Je proto třeba brát rezervou to, co říkají Gülenova média o AKP a naopak. Nemyslím, že byl ten průzkum byl spolehlivý.

LN: AKP se zdá být velice soudržnou stranou, která jednomyslně stojí za prezidentem Erdoganem. Jsou v ní i nějaké frakce, které by mohly v případě volebního neúspěchu jeho pozici ohrozit?
Už to vidíme v současnosti. Když byly vypsány opakované volby, představili se noví kandidáti. Dřívější důležité osobnosti, které stranu zakládaly, se dostaly do pozadí. Příkladem je bývalý prezident Abdullah Gül, který byl vyškrtnut. To se mu vůbec nelíbilo, proto ani nepřijel na stranický kongres 12. září. Vyškrtnut byl i Bülent Arinc, jeden z blízkých kolegů Erdogana. Tito lidé se znovu sjednotili za Erdoganem a někteří z nich se těší velké podpoře. Myslím, že Erdogan si zvolil za premiéra Ahmeda Davutoglua i proto, že si byl jistý, že bude naslouchat jeho přáním. I když se to strana snaží skrývat, frakce v ní jsou. Je ale pravda, že je jednotnější než ostatní strany.

Prezident Erdogan (na obřím transparentu) a premiér Davutoglu (vpravo v rohu).

Prezident Erdogan (na obřím transparentu) a premiér Davutoglu (vpravo v rohu).

LN: Jakou má vlastně PKK, jejíž základny armáda bombarduje, podporu mezi tureckými Kurdy?
Všechny turecké Kurdy nelze házet do jednoho pytle, kurdské členy má třeba i AKP. V Turecku žijí Kurdové, kteří mají turecké občanství a o stát se nijak nestarají, ale také Kurdové, kteří si přejí vznik samostatného Kurdistánu a mají blízko k PKK. V posledních volbách získala prokurdská strana HDP 17 procent hlasů, z toho ale devět procent tvoří voliči, kteří k ní přešli od jiných stran jen proto, aby zabránili Erdoganovi získat většinu. HDP tak volili i mnozí kemalisté. Nemám přesná čísla, ale čistá podpora HDP by se měla pohybovat okolo sedmi procent lidí.

LN: I když získá Erdogan díky ofenzivě proti PKK několik tisíc voličů od nacionalistů, bude mu to stačit na většinu v parlamentu, pokud tam vstoupí i HDP?
Při účasti HDP by většina skutečně nebyla možná. Vzhledem k tomu, co se stalo v posledních měsících – myslím úmrtí mnoha tureckých vojáků – se zvedla vlna odporu vůči PKK a i lidé, kteří dříve mírový proces podporovali, jsou dnes proti němu. Pokud tento fakt vezmeme v úvahu, mohla by nacionalistická strana svůj zisk naopak vylepšit.

LN: Po jednom z atentátů PKK na vojáky se v Turecku objevily případy napadení kurdských občanů většinovou populací. Nemáte obavy, že s pokračující ofenzivou se bude napětí ve společnosti stupňovat?
Samozřejmě to vyvolává strach. Politici už ale snaží situaci uklidnit a i vůdci HDP se nechali slyšet, že útoky přestanou. Z toho logicky vyplývá, že zřejmě mají nějaký vliv na rozhodování PKK a mohou ji požádat o zastavení atentátů.

LN: Jak vidíte Erdoganovu politiku vůči takzvanému Islámskému státu? Turecko ho sice v rámci mezinárodní koalice bombarduje, ve srovnání s údery proti PKK jsou ale nálety jen symbolické...
Prezident Erdogan už to řekl v televizi CNN: hlavní hrozbou pro Turecko je PKK, vůbec ne Dá ́iš (Islámský stát). PKK totiž ohrožuje územní celistvost země. Co se týče pozice k Dá ́iš, ta se v čase vyvíjí. Nejdřív bylo Turecko kritizováno za to, že se neúčastní útoků a dokonce obviňováno z podpory Dá ́iš. Pak ale přišlo zajetí pracovníků tureckého konzulátu v Mosulu i s jejich rodinami, a to situaci změnilo. Pořád se ale dá říci, že nálety proti Dá ́iš závisí na boji proti PKK a jsou spjaté s politikou vlády vůči Kurdům. Kdyby totiž vznikl v Sýrii nezávislý kurdský stát, mohlo by to podnítit stejné požadavky Kurdů i v Turecku a tedy ohrožovat jeho územní celistvost.

Turecká pořádková policie rozhání protivládní demonstranty, kteří chtěli na místě teroristického útoku uspořádat pietní akci na památku obětí.
Protivládní demonstranti s fotografií jedné z obětí nejkrvavějšího teroristického útoku v novodobých tureckých dějinách.

LN: Považujete za věrohodné zprávy tureckých médií, podle nichž byly v roce 2014 na východě země zadrženy kamiony se zbraněmi určenými pro IS?
Je trochu ironické, že Erdogana a AKP nejdříve kritizovali za to, že vyzbrojuje Dá ́íš, a poté i za to, že umožňuje vyzbrojování Kurdů, tedy i PKK. Během bojů o Kobani přejížděli přes Turecko pešmergové, kteří se zde vyzbrojili, aby mohli bojovat proti Dá ́iš. A nyní jsou tyto zbraně využívány i pro boj proti Turecku. Turecká vláda tedy podle svých kritiků vyzbrojila jak Dá íš, tak i PKK.

Viděla jsem ale několik západních studií, které se týkaly výzbroje používané Dá ́iš. Když jste se podíval na seznam zbraní a jejich původ, byly tam zbraně z Ruska, Íránu, dokonce i Spojených států. Nic ale nedokazuje, že by byly z Turecka. Mohlo se stát, že některé zbraně, které na počátku syrského konfliktu Turecko posílalo odpůrcům Baššára Asada, skončily u islamistů. Bojuje tam více skupin, Fronta an-Nusra a další, od nich se mohly zbraně dostat až k Dá ́iš. O jeho cílené podpoře Tureckem ale nemám žádné důkazy. O těch kamionech vláda tvrdí, že byly určené Turkmenům.

LN: V Turecku se v posledních měsících množí policejní zásahy proti médiím, naposledy to bylo v deníku Hurriyet. Jak to vypadá se svobodou slova na akademické půdě? Cítite se svobodně?
Je pravda, že existuje autocenzura. Já ji necítím, ale někteří kolegové si dávají pozor a mluví trochu jinak, když jsou v televizi. Kvůli tlaku na média a svobodu vyjadřování čelí AKP silné kritice. Paradoxní ale je, že je mnohem více televizních kanálu, které jdou proti Erdoganovi, než těch, které mu fandí. V těchto televizích se může říkat cokoliv. Zároveň bylo ale vyhozeno mnoho novinářů z velkých deníků, kteří napsali něco proti Erdoganovi. Erdogan na ně upozornil s tím, že píšou způsobem, který ohrožuje státní zřízení. Organizace Reportéři bez hranic označila Turecko za největší vězení pro novináře pod širým nebem. To je velice špatné, poškozuje to obraz země. Když probíhaly protesty v parku Gezi, vláda blokovala Twitter a Facebook. To je také nepřijatelné, zvlášť pro zemi, která se snaží o demokratizaci.

  • 6Diskuse
Milan Rokos

Autor

Milan Rokosmilan.rokos@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz