4. října 2007 10:04 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Jak se vymítá bolest a tíha

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 1Diskuse
Rumunský režisér Cristian Mugniu | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Rumunský režisér Cristian Mugniu | foto: AFP
PRAHA O rumunském filmu 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, který zdobí Zlatá palma z Cannes, nelze jednoduše říci, že je „pěkný“. Pěkného na něm není prakticky nic, rozhodně je to ale dobrý film, jehož syrovost se nemilosrdně zaryje do paměti. Vzpomínka na tento snímek je dokonce silnější než samotný stroze drsný filmový zážitek. Ostatně režisér a autor scénáře Cristian Mungiu tvrdí, že natočení tohoto příběhu bylo pro něj něco jako vymítání bolesti a ulevení si od tíhy minulosti.

Mungiův snímek je prvním z plánované série Příběhy zlatého věku, jejímž záměrem je představit realitu života v komunistickém Rumunsku. Režisér přišel na svět v roce 1968 ve vlně populační exploze, která nastala po roce 1966, kdy byly v Rumunsku zákonem zakázané potraty. Nechtěná těhotenství začaly ženy řešit ilegálními cestami, při „divokých potratech“ jich zemřelo více než půl milionu. Potrat ztratil morální kontext a stal se pro rumunské občany spíše výrazem vzdoru a odporu vůči komunistickému režimu.

Tyto souvislosti opřené o osobní zkušenosti a výpovědi řady těch, kterým ilegální potrat prošel životem, posloužily režisérovi jako výchozí bod pro vyprávění, v němž ožil jeden den roku 1987. Podařilo se to natolik sugestivně, že si film získal porotu festivalu v Cannes a přitáhl pozornost na rumunskou kinematografii, která z této příležitosti může velmi mnoho vytěžit.

Hodnocení LN  ****

4 měsíce, 3 týdny a 2 dny (4 luni, 3 saptamani si 2 zile)
Rumunsko 2007
Scénář a režie: Cristian Mungiu
Kamera: Oleg Mutu
Hrají: Anamaria Marincaová, Laura Vasiliuová, Vlad Ivanov, Aleksandru Potocean a další
Distribuce v ČR: Artcam
Premiéra: 4. 10. 2007

Titul odkazuje k době, kdy se studentka Gabita (Laura Vasiliuová) konečně odhodlá k přerušení těhotenství. V těžké situaci pomáhá poněkud lehkovážné dívce její kamarádka Otilia (Anamaria Marincaová). Právě ona je hlavní hrdinkou vyprávění a ona na sebe bere největší riziko - ona sežene hotelový pokoj, ona kontaktuje andělíčkáře, kterému se se značnou ironií říká pan Bebe, ona zaplatí (nejen penězi), ona se strachuje, ona se snaží nezklamat.

To ovšem předbíháme, protože první třetinu filmu nepadne o žádném potratu ani slovo. Sledujeme hemžení studentek na koleji, které „pod pultem“ shánějí mýdlo Lux nebo deodorant Fa, a netušíme, proč nervózní Gabita několikrát složí a zase rozloží vikslajvantový ubrus a proč Otilia tak vehementně shání volný hotelový pokoj.

Naše vjemy plně zaměstná dokonalá rekonstrukce konce osmdesátých let, jehož tíživě šedivá atmosféra do filmu neustále prosakuje. Nejen dívčí kšeftování s nedostatkovým zbožím, ale i neosvětlené ulice takřka bez aut a zarputile protivné hotelové recepční vytvářejí hustou totalitní clonu, přes niž nemůže projít ani paprsek naděje.

Zatímco Gabita se soustřeďuje jen na sebe a není schopna dohlédnout na všechny děsivé okolnosti své situace, Otilia se snaží ze všech sil řešit kamarádčiny problémy a těžko vysvětluje svému příteli, proč nebude moci přijít na oslavu narozenin jeho matky. Nakonec se pokusí nezklamat ani kamarádku, ani přítele. Zdánlivě banální scéna z narozeninové oslavy, kam si Otilia odskočí bezprostředně po zákroku, působí v kontextu toho, co se před chvílí odehrálo v hotelovém pokoji, až panoptikálně děsivě.

Ostatně nejen tímhle výstupem dokáže Mungiův film překvapit, zdánlivě předvídatelné události se tu totiž odehrávají docela jinak, než by člověk předpokládal. Nevyzpytatelný je zejména pan Bebe, pro nějž jsou ilegální potraty cestou k nechutnému kšeftu s ženami.

Syrově klaustrofobický film je natočený s maximálním soustředěním a takřka bez emocí, ty se dostavují ex post. Cestou z kina si pak můžeme říkat, jak je dobře, že nežijeme v Rumunsku a že už je rok 2007... Mungiovo vnitřně drásavé drama s člověkem zatřese víc než většina prvoplánových krváků. Od diváka si žádá jistou vnímavost a emocionální zralost. Ačkoli právě filmy jako 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny patří k těm, které k citovému dozrávání výrazně pomáhají. Zamýšlená úleva od tíhy minulosti i vymítání bolesti se dostavují.

  • 1Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz