27. června 2013 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Jako plavba po Nilu?
Výjimečný dům-parník v Liberci

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Strossova vila | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Strossova vila | foto: Zdeněk Lukeš
Viděl jsem už mnoho vil nejrůznějšího typu, ale jedno z největších překvapení jsem zažil během návštěvy poněkud výstředního, ale velmi pohodlného domu Strossovy rodiny v Liberci. Připadal jsem si totiž jako v zaoceánském parníku: místo pravých úhlů samé obliny…

 

Stavbu ve stylu dynamického expresionismu navrhl v letech 1923–1926 v Husově ulici 64 (čp. 186) významný německý architekt Karl Wilhelm Thilo Schoder (1888–1979).

Tento výmarský rodák studoval na tamní uměleckoprůmyslové škole, která byla předchůdkyní známého Bauhausu. Pracoval u Henryho van de Veldeho a Josefa Hoffmanna – čelných představitelů evropské secese a moderny. Později si otevřel vlastní praxi a navrhoval bytové domy v Německu a poté v Norsku, kam ve třicátých letech přesídlil. Zcela unikátní zakázku však získal až v Liberci-Reichenbergu na počátku dvacátých let.

Strossova vila

Svažitý pozemek nad harcovskou přehradou zakoupil významný průmyslník Franz Stross, který se rozhodl, že si zde vybuduje poněkud výstřední rodinné sídlo připomínající loď. Říká se, že „nautický“ charakter domu si přála obchodníkova žena, aby si mohla připomínat oblíbené výletní plavby po Nilu.

Mladý projektant vizi naplnil, neboť dal domu dynamický tvar nízké podlouhlé stavby s železobetonovou konstrukcí, na níž jsou zvýrazněny horizontální linie. Severní partie pak mírně zatáčí směrem k Husově třídě. Obliny jsou hlavním charakteristickým znakem stavby. Najdeme je doslova na každém kroku – ovládly nároží, střechu, zasklení zimní zahrady, zábradlí i vnitřní zařízení.

Do vily se dostáváme z horní strany od severu, centrálně umístěným vstupem s působivými detaily. Ústředním prostorem domu je malá hala na výšku dvou pater, přisvětlená stropním světlíkem. V přízemí k ní na jižní straně přiléhaly hudební pokoj, jídelna, kuřárna a pánský salon.

Strossova vila

Ve vile byly použity luxusní materiály. Místnosti jsou obloženy exotickými mramory, vzácným dřevem a kuřárna i žlutou keramikou s květinovým vzorem. V patře s ochozem byly ložnice a terasy, v podkroví pokoje personálu.

V suterénu je pak při jižní straně prosklená zimní zahrada, která kaskádovitě spadá do stupňovité zahrady, osázené rododendrony. Jednotlivá podlaží propojují hlavní a servisní schodiště. Dům nepůsobí zvenku příliš mohutně, ale jsme-li uvnitř, máme pocit, že je obrovský.

Unikátní původní vybavení domu se zachovalo jen částečně – především zabudovaný nábytek. Interiéry jsou inspirovány tvorbou belgického architekta Henryho van de Veldeho, ale najdeme v něm také odkazy na další tehdejší architektonické směry: expresionismus, holandský neoplasticismus či art deco. Úchvatné je zejména kování – kliky, madla, svítidla roztodivných tvarů. Nedochovaly se tapety a koberce s abstraktní ornamentikou.

Školka a laboratoř

Rodina byla židovského původu, a tak si stavbu příliš neužila – před válkou prchá do Jižní Ameriky. Vilu pak obsadili Němci, po válce v ní byla školka a nakonec hygienická stanice. Z obytných místností se tak staly především kanceláře, laboratoře, knihovna nebo přednáškový sál. Personál se však k interiéru choval ohleduplně.

Před deseti lety byla vila pečlivě rekonstruována, zbavena různých vestaveb, příček a podhledů, zachovalé prvky byly repasovány. Překvapuje však, že nebyla zachována původní barevnost průčelí – z tmavě červené se stala podivná růžová. Také materiál střešní krytiny byl změněn z mědi na zinek.

Strossova vila v Husově ulici, která dnes stojí hned pod kampusem Technické univerzity, je dílem moderní architektury světové úrovně a je dobře, že studenti architektury z protější budovy ji mají stále na očích.

O podobný typ organické architektury u nás v meziválečné éře nebyla nouze. Proudnicové tvary mají třeba vily Heinricha Lauterbacha v od Liberce nepříliš vzdáleném Jablonci nad Nisou, dále některé domy Scharounových žáků bratří Lubomíra a Čestmíra Šlapetových na Moravě a ve Slezsku nebo vila architekta Otto Kleina v Praze-Strašnicích (a je škoda, že jeho výstřední projekt domu ve tvaru aeroplánu nebyl nikdy proveden). Dynamický expresionismus je zase příznačný pro návrhy českých Němců a Židů, jako byli Adolf Foehr, Rudolf Günther nebo Erwin Katona. Schoderova liberecká stavba je však jedinečná i tím, jak se podařilo architektovi skloubit všechny prvky včetně vnitřního zařízení v působivý celek – Gesamtkunstwerk.

Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz