Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Jan Kudrna: Polští konzervativci chtějí odstranit pojistku ústavnosti

Česko

  10:10
Jde o sérii zcela nestandardních postupů ze strany Práva a spravedlnosti, říká ke krizi kolem polského ústavního soudu Jan Kudrna, expert na polské ústavní právo z pražské právnické fakulty.

Jan Kudrna, ústavní právník. foto:  Michal Šula, MAFRA

LN: Jiří Přibáň aktuální situaci kolem polského ústavního soudu označil za „ústavní puč“. Je to přiléhavé?
Podle mě to není daleko od pravdy. Ve vedení Práva a spravedlnosti (PiS) zavládla atmosféra takřka revolučního převzetí moci. Nová vláda má záměr prosadit řadu věcí principiální povahy, které jsou pro ni zcela klíčové. Ale v tuto chvíli nemá ústavní většinu, takže všechny změny se musí vejít do rámce současné ústavy. Ta je ale vždy do určité míry obecná a existuje prostor pro interpretaci. Zřejmě proto se nyní Ústavní soud dostal do centra dění. Pozornost si ale zaslouží vyhrocenost celé situace, kdy se politici nehodlají zastavit ani před strukturálními změnami.

LN: Lze to chápat tak, že nová politická garnitura upřela pozornost na Ústavní soud, aby jí později nerušil plánované reformy?
Tato logika za tím nepochybně je. Cílem je zjevně Ústavní soud buď ovládnout anebo zásadně oslabit, eliminovat ho tak nebo tak. Zachování kontroly nad Ústavním soudem ovšem sledovala i předchozí vláda vedená Občanskou platformou (PO).

LN: Aktuálně byla schválena další novela zákona o ústavním soudu. V čem spočívá?
Mám dojem, že jde o další krok k jeho oslabení, respektive o snahu fakticky zablokovat Ústavní soud cestou zákona. Novela zavedla pravidlo, že soud o všech věcech rozhoduje v plénu, v počtu minimálně třinácti soudců (celkem jich má patnáct – pozn. red.). Výjimkou jsou ústavní stížnosti a zkoumání souladu zákona s mezinárodní smlouvou, kde stačí sedm soudců. Navíc by pro zrušení zákona musela hlasovat dvoutřetinová většina pléna. Doposud o těchto záležitostech rozhodovalo pět soudců, ve složitých případech – kvalifikace byla v rukou soudu – devět.

Požadavek třinácti soudců je nebezpečný v tom, že v tuto chvíli má Ústavní soud jen deset nepochybných členů. Nemohl by tedy v nejbližší době rozhodovat o návrzích na posouzení ústavnosti zákonů. Což je nakonec přesně to, o co Právu a spravedlnosti jde – aby soud nerušil jejich zákony.

LN: Může demokratický právní stát fungovat bez Ústavního soudu, který je pojistkou proti protiústavnímu chování státních orgánů?
Nemůže. Ve světě andělů bychom ústavní soudy nepotřebovali, ale ve světě lidí je taková pojistka potřeba. Kontrola ústavnosti je navíc jedním ze stěžejních atributů naší současné právní kultury.

.