Když tohle pomineme, z hlediska toho, co kancléřka vyvolala či dala do pohybu, je to ocenění zasloužené. Migrační proud je nejen nejdůležitější událostí Evropy, ale i světa,následky jsou obrovské a EU, největší ekonomický celek světa, se může začít pomalu rozpadat. Merkelová ovlivnila volby od Polska po Chorvatsko.
Angela Merkelová se stala osobností roku časopisu Time |
Přiznat jí nepochybně lze, že udělala něco, co jí mohlo přivodit pouze (třeba jen krátkodobý) pokles popularity, a v tomto ohledu to bylo celé odvážné. Jenže že je něco odvážné, ještě neznamená, že je to správné, že to není chyba. Jak správná ta vyhlášená vítací kultura byla, posoudí příští generace; v tomto ohledu je to podobné jako Nobelova cena za mír pro Baracka Obamu předtím, než začal pracovat.
Co se eurozóny týče, zachránila ji prozatím ECB, Německu spíše navzdory. Co se týče Řecka, situace je jenom překryta migrační krizí, nikoli vyřešena. V celé krizi eurozóny Merkelová předváděla metodu vysezení a oddalování řešení.
...
Tony Barber si ve FT vyšlápl na novou „neliberální“ polskou vládu, která to podle něj ve srovnání s Maďarskem vůbec tolik neschytává navzdory tomu, že Kaczyński prohlásil, že imigranti mají „parazity“, a navzdory tomu, že se Polsko nechce bavit o globálním oteplování apod. Polsko je totiž největší a nejobydlenější země ve střední Evropě, je to i největší ekonomika v regionu.
Tento region má problémy s Ruskem, Ukrajinou a alianční solidarita je v případě Polska velice důležitá. I tak je ale srovnání Polska a Maďarska instruktivní. Jarosław Kaczyńskiobdivuje Orbána a jeho neliberální sebestylizaci. Mnoho činů nové polské vlády je konáno podle orbánovské učebnice. Pokud leckdo v EU odsuzuje Orbána, zaslouží si prý Právo a spravedlnost stejné zacházení.
...
Lorenzo Bini Smaghi píše na svém blogu pro FT o společném evropském pojištění vkladů.
Vcelku všeobecně se ví, že zatím v případě eurozóny nemůžeme mluvit o plnohodnotné bankovní unii, protože bankovní unie by musela mít společné pojištění vkladů.
Proti tomu je však Německo, které je přesvědčeno, že existuje jasná spojitost mezi stabilitou bank a suverénním dluhem, resp. stavem veřejných financí, který je všude horší než v Německu. Německo se obává, že jeho daňoví poplatníci by museli zachraňovat banky v rozpočtově laxnějších zemích. Proto dokonce odmítlo i nedávný návrh EK, která chtěla spustit společné pojištění vkladů až v roce 2025.
Smaghi tvrdí, že první banky, které musel po roce 2008 zachraňovat stát, byly banky z Belgie, Nizozemska a Německa a s jejich držením státních dluhopisů to nemělo nic společného. Také další vlna – Kypr, Španělsko a Irsko – souvisela s excesivním půjčováním soukromému sektoru. Za druhé se banky nemohou ubránit vlivu suverénního dluhu na jejich bilanci, protože rating privátního dluhu v menších ekonomikách koreluje s ratingem státního dluhu.
Společné pojištění vkladů v konkrétní zemi se navíc nemusí od začátku týkat všech bank apod..
...
Ramesh Ponnuru se na serveru Bloombergu vrací k Trumpovu kritizovanému nápadu, že zavře Ameriku muslimům, a dodává dvě věci. Když Trump tvrdí, že se opírá o průzkumy, je pravda, že se Američané bojí muslimské migrace a terorismu. Jakkoli je pravděpodobnost, že z muslima se stane terorista, vyšší, než že se v teroristu obrátí buddhista, zákaz nic neřeší. Dokonalá ochrana před terorismem neexistuje a podobný zákaz by podkopal americké ideály i cíle zahraniční politiky.
Co se integrace týče, faktem je, že mnoho muslimů nevěří v náboženskou toleranci. Něčemu podobnému čelili v 19. století katoličtí migranti, protože američtí nativisté tvrdili, že katolická církev je netolerantní a neuznává náboženskou svobodu.
Nakonec to dopadlo dobře a katolíci americký liberalismus nerozvrátili, ale spíše americký liberalismus liberalizoval katolickou církev díky tomu, že Američané zůstali tolerantní. Kdyby tehdy zvítězil zákaz katolické migrace, přišli by Američané o desítky milionů talentů a o možnost šířit své hodnoty.
Autor je předsedou správní rady IPPS - Institut pro politiku a společnost.
